Turistické cíle v okolí obce Vranová Lhota

nebo vyberte

Vranová Lhota

Pardubický kraj,  Svitavy  (SY)
Nalezeno celkem 319 záznamů, 3 / 27 stran, vyhledáno za 0.18 sec
 Chrám přátelství
245.0 m. n.m.
Templ
technická památka, zachovalý, nepřístupno, Olomoucký kraj, Mladeč
Chrám přátelství stojí na skalnatém ostrohu nad řekou Moravou. Postaven r. 1806. Architekt Joseph Hardmuth. Stavba kruhového půdorysu v antikizujícím stylu. První opravy proběhly r. 1834. R. 1880 v Chrámu přátelství opravován strop. O Chrám přátelství se starají Lesy České republiky.
 Cimburk
403.0 m. n.m.
hrad, zřícenina, volně přístupno, Pardubický kraj
Zřícenina kamenného hradu zal. kol. r. 1300 Ctiborem z Lipnice. Jméno získal podle erbu pánů z Lipnice, na kterém bylo cimbuří. V roce 1776 hrad úplně opuštěn, r. 1786 vyhořel.
 děkanství
356.0 m. n.m.
sakrální památky, zachovalý, příležitostně, Pardubický kraj, Moravská Třebová
Bývalá fara, později děkanství, původně postavena ve středověku. Roku 1726 renesančně přestavěna. Pak přestavěna klasicistně. V budově sídlí Centrum pro rodinu Sluníčko. Bývalá fara zapsána v státním seznamu kulturních památek.
 Dlouhá Loučka
Hrádek
hrad, terénní náznaky, volně přístupno, Pardubický kraj, Dlouhá Loučka
Terénní zbytky hradu poprvé zmíněného r. 1267 kdy patřil Boreši z Riesenburka. Hrad zanikl v době Václava II. Plocha hradu je dnes porostlá vysokými stromy. Zůstaly pouze rozsáhlé reliéfní zbytky a 18 m široké a 4-6 m hluboké příkopy.
 Doubravice
243.0 m. n.m.
Moravičany
zámek - původní tvrz, chátrající, nepřístupno, Olomoucký kraj
První tvrz v obci je doložena roku 1382. Nová renesanční tvrz byla vystavěna v 16. stol. a v 18 stol. přestavěna na zámek. Od druhé pol. 19. stol využíván k různým komerčním účelům.
 Dubicko
270.0 m. n.m.
tvrz, nepatrné zbytky zdí, volně přístupno, Olomoucký kraj, Dubicko
Tvrz z pol. 13. století vybudovaná Benedou z Dubicka, poškozená r. 1424 a zpustošená r. 1471. Pozůstatky tvrze jsou uchovány v sakristii kostela Povýšení sv. Kříže a v památkově chráněné hřbitovní zdi se dvěma opěráky.
 fara
318.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, nepřístupno, Olomoucký kraj, Měrotín
Fara pochází z roku 1772. Samostatně stojící přízemní objekt obdélného půdorysu. Krytý mansardovou střechou. Farní areál ohrazen zdí s bránou. Hospodářské budovy na jihu a stodola na severozápadě. Kvalitní barokní stavba. V seznamu kulturních památek od r. 1964.
 fara
433.0 m. n.m.
technická památka, zachovalý, příležitostně, Pardubický kraj, Křenov
Architektonicky cenná barokní patrová venkovská fara. Součást barokního architektonického komplexu spolu s kostelem. Na portálu vytesán nápis. Jednopatrová budova odprodána a funkci fary neplní. Muzeum kultury života a práce faráře. Také stylový hostinec. Zapsána r. 1964 jako kulturní památka.
 fara na Kalvárii
sakrální památky - kaple, zachovalý, příležitostně, Pardubický kraj, Jaroměřice
Barokní fara byla postavena v 1. pol. 18. stol., 24.5.1730 byl položen její základní kámen. R. 1731 byla dokončena a osídlena její první část. R. 1742 bylo postaveno třetí křídlo fary, jehož součástí je Loretánská kaple Panny Marie Ustavičné pomoci. Fara je dnes státem chráněnou kulturní památkou.
 Gorazdův dům
255.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, nepřístupno, Olomoucký kraj, Řimice
Pamětní deska na domě v Řimicích, v němž žil a pracoval v letech 1934-1942 biskup Gorazd (Matěj Pavlík) popravený nacisty za podíl na ukrývání parašutistů, kteří provedli atentát na R. Heydricha. Gorazd byl v r. 1987 v Olomouci svatořečen. V Řimicích bylo dočasně i ústředí pravoslavné církve.
 historický areál
400.0 m. n.m.
ostatní, chátrající, v návštěvních hodinách, Olomoucký kraj, Bouzov
Areál byl otevřen 1. 5. 1999. Hlavní atrakcí je obrovská dřevěná "replika" bájného trójského koně z řecké mytologie s vyhlídkou v jeho hlavě. Od r. 2002 je součástí areálu malá sklářská huť, kde se vyrábí repliky historického skla, a od r. 2014 i keramická dílna.
 hřebčín Murhof
495.0 m. n.m.
Terezínský dvůr
ostatní, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Jesenec
Hřebčín Murhof založen r. 1838 Janem Polanským z Brna. Původně velký ovčín, pak v l.1881-1903 továrna na hedvábí, po válce JZD a později od 70.let 20.stol. hřebčín.