Turistické cíle v okolí obce Vyšínek

Zámek byl postaven na základech starší tvrze rodem Schwarzenbergů v roce 1697 v barokním stylu. Od svého vzniku neprošel téměř žádnými úpravami. V dnešní době je zámek v soukromém vlastnictví a je veřejnosti nepřístupný.

Malá dřevěná vyhlídka byla postavena v létě 2025 u polní cesty spojující Třebichovice a místní část Saky. Vzhledem k poloze nabízí lokální výhled na údolí Knovízského potoka, přilehlé obce a větrné elektrárny u Pcher.

Dobu vzniku tvrze neznáme, ale podle lidové tradice stála již ve 12. století. Poprvé je doložena roku 1415.

Renesanční tvrz Údešice z konce 16. stol. byla během třicetileté války i s přilehlým dvorem vypálena a již nebyla obnovena. Dvůr se změnil na skupinu samot s dominantní sýpkou.

Patrový barokní zámek nechal postavit hrabě Filip Kinský v roce 1736, budova byla používána pro administrativní účely poplužního dvora. V 19. stol. byl stavebně upraven. Dnes je zámek v neutěšeném stavu a je využíván k bydlení.

Původní gotický dům, jádro pochází ze 14. stol. Pozdně gotické úpravy ze 16. stol. Koncem 18. století barokně upraven. V polovině 19. stol. upraven klasicistně. Při rekonstrukci v r. 2006 objevena uvnitř domu středověká studna. Ungeltem vede průchod s uličkou.

Varhaníkovnou ve Zlonicích je historická barokní budova z roku 1759, nedílná součást Památníku Antonína Dvořáka. Stojí v těsném sousedství hlavní budovy Památníku. Je v ní památník varhaníka a učitele Antonína Liehmanna a dalšího rodáka, skladatele, cestovatele a mořeplavce Eduarda Ingriše.

Původně fungovala jako formanská zájezdní hospoda. Nejznámějším nájemcem byli František Dvořák a Vojtěch Marvan. V budově hostince bylo řeznictví, které měl v nájmu František Dvořák, otec hudebního skladatele Antonína Dvořáka. Vojtěch Marvan byl dekorativní malíř, který měl pronajatou hospodu.

Velvarská brána byla součástí opevnění města, vybudovaného koncem 13. stol. Brána byla dostavěna v 15. stol. Za husitských válek byly hradby pobořeny, v l. 1461-72 byly po přestavbě obnoveny. V l. 1823-24 byly hradby částečně zbořeny kvůli stavbě silnice. Brána byla opravována v l. 1868 a 1993-94.

Bývalý větrný mlýn byl postaven r. 1846 a fungoval jako větrný do r. 1879, kdy mu vichřice rozlámala větrné kolo. Poté byl stárkem Antonínem Vydrou upraven na parní pohon. Po dvou požárech na přel. 19. a 20. stol. upraven na pohon elektřinou, takto fungoval v l. 1928–40. Od r. 1960 slouží k bydlení.

Gotická věž ze 14. století, nejzachovalejší pozůstatek městského opevnění. Věž je čtyřboká, dvoupatrová, se stanovou střechou a malými okny střílnového typu. Od ní vybíhají na jih a západ krátké úseky hradební zdi.

Věžový vodojem je plnostěnný monolitický železobetonový kvádrový dřík. V horní části dříku železobetonová válcová nádrž. Kopule pokryta měděným plechem. Ve válcové části umístěny dvě soustředné válcové nádrže o objemu 120 m³. V interiéru dříku schodiště. Voda čerpána ze studny na břehu Labe.