Turistické cíle v okolí obce Radišov

Vrcholně barokní sousoší Madony se dvěma světci. Zbudováno r. 1727. Trojdílný pilíř s konzolami nese tvarovaný podstavec se sochou Madony na oblacích. Na křídlech stojí sochy sv. Jana Křtitele a sv. Jana Nepomuckého. Postavy v podživotní velikosti. Zapsáno r. 1964 do seznamu kulturních památek.

Autorsky neurčená pískovcová socha pochází z roku 1713. Doklad vysoké úrovně regionální kamenosochařské produkce. Na soklu sedící Panna Marie držící na klíně mrtvého Krista. Na hlavě plechová paprsková svatozář. Sousoší je na seznamu kulturních památek od r. 1964.

Kvalitní uměleckořemeslná práce z období doznívajícího baroka. Sousoší Piety stojí na mohutném podstavci. Dřík v rozích zdoben volutami s rostlinným motivem. Skulptura Piety je provedena v mírně podživotní velikosti v tradičním pojetí. Sousoší památkově chráněno od r. 2008.

Stará radnice je v majetku města od roku 1538. V roce 1781 vyhořela při požáru města. Při jejích opravách byla přistavěna věž s hodinami, které mají dnes tři ciferniky.

Rozhledna Strážný vrch v neobvyklé podobě těžní věže s výztužemi štoly byla vybudována v letech 2009-2010 na Hřebečském hřbetu a je volně přístupná. Je součástí projektu Hřebečských důlních stezek.

Nepatrné reliéfní náznaky jinak již zcela zaniklé tvrze, jejíž doba vzniku není přesně datována. Od poloviny 14. století byla ale již prokazatelně součástí zboží hradu Vraní Hory, později Vranové Lhoty. Zánik tvrze se předpokládá snad koncem 14. století.

Zachované valové opevnění. Jedná se pravděpodobně o pozůstatek švédského opevněného tábora z let 1639-1643, kdy švédové obléhali Lanškroun.

Ladislav Velen ze Žerotína původní tvrz přestavěl v roce 1606 na renesanční zámek. V roce 1798 zámek poškodil požár. Až v roce 1972 byla provedena jeho rekonstrukce.

Fridrich ze Schönburgu měl v r.1281 na Třebové Konráda, což je první zpráva o hradu. Hrad se spolu s městem znovu uvádí v r.1346 a r.1365, kdy je Jindřich z Lipé prodal J. Jindřichovi. Ze zbytků got. hradu je dobře dochovaný reliéf opevnění.

Zaniklá vodní tvrz, která se v písemných pramenech neobjevuje nebo se záznamy o ní nedochovaly. Samotná vesnice je zmiňována r. 1365. Pravděpodobně zde sídlili manové moravskotřebovského panství.

Zřícenina dvoupatrové budovy vodního mlýna, přádelny a hostince, který založil Anton Josef Wondra v pol. 19. stol. Vodu k němu přiváděl dnes již zaniklý náhon z řeky Třebůvky. V letech 1857-1870 zde fungovala papírna.

Hrad z poloviny 14. století. Připomíná se v r.1351 jako středisko panství,k němuž náleželo 7 okolních vsí. Za husitských válek zřejmě pobořen,neboť se r.1497 uvádí jako pustý.