Turistické cíle v okolí obce Gajer

Od roku 1895 zde volné chvíle trávil student Maxmilián Švabinský. Chaloupka je přízemní stavení obdélného půdorysu vybavené původním secesním nábytkem a původními kachlovými kamny. V západním štítě malba Maxe Švabinského představující sv. Václava. Zapsána do seznamu kulturních památek r. 1976.

Dřevěná zvonice se nachází nad vstupní bránou na hřbitov, pochází z 16.-17. století. Postavena na čtvercovém půdorysu, přízemí zděné. Krytinou kaple šindel. Zvonice sloužila jako vstup na hřbitov a ke kapli, koncem 19. stol. jako márnice. Zvonice zapsána do seznamu kulturních památek r. 1964.

Klasicistní dům postaven mezi roky 1781–1787. Nepravidelný půdorys domu. Patro jižního průčelí vyloženo na pěti tesaných krakorcích, s esovitým vykrojením, římsou a čabrakou, spojených valenými klenbičkami. Dům památkově chráněn od r. 1958.

Budova z přelomu 16. a 17.století, kde býval známý hostinec

Renesanční dům s unikátní kamennou výzdobou fasády ze 40. let 16. století získal své jméno podle postav rytířů vedle oken. Dějiště povídky A. Jiráska "U Rytířů" a Filozofské historie. Dnes sídlo Městské galerie.

V květnu 1931 zřízen v České Třebové tzv. filiální sbor církve evangelické. Sílila myšlenka mít zde vlastní bohoslužebný prostor. R. 1937 založen stavební fond. R. 1939 synodní rada stavbu povolila a již 1. listopadu 1939 byl nový kostel odevzdán svému účelu. Po r. 1948 chátral a po r. 1990 obnoven.

Evangelický kostel ve Džbánově je ukázkou kvalitní regionální architektury z poslední čtvrtiny 19. století, která dokumentuje obnovu evangelických kostelů v období kolem 100. výročí od vydání tolerančního patentu. Stavba z let 1880-1881 je od r. 2004 památkově chráněna a stále slouží svému účelu.

Evangelický kostel v Poličce byl vybudován v letech 1936-1937 na pozemku za hradbami města jižně od hráze Synského rybníka. Konají se v něm pravidelné bohoslužby a sídlí zde seniorát církve.

Fara postavena v letech 1760–1767. Rozsáhlá barokní budova. Roku 1841 vyhořela, obnovena do původního stavu. Fara jednopatrová se středním rizalitem v přízemí bosovaným a s portálem.

Hláska na Kypuši je kamenná vyhlídková věž z r. 2015 nad bývalou sjezdovkou severozápadně od Lanškrouna. Vzhledem ke vzrostlé vegetaci je výhled omezen jen na průsek někdejší sjezdovky.

Zaniklá tvrz, o níž chybějí jakékoliv písemné prameny pravděpodobně vznikla na přelomu 13.–14. století. Pouze v 15. století písemné prameny dvakrát zmiňují místo s názvem Hrádek (louky, pustiny). Lze se tedy domnívat, že v tu dobu již byla tvrz zaniklá.

Slovanské hradiště nálezy datované do 9.-11. století sloužilo k ochraně Trstenické stezky vedoucí z Čech na Moravu. Zaujímalo plochu 1,5 ha na ostrožně nad říčkou Loučnou, někdejší opevnění nyní patrné ve formě valů. Obecně ztotožňováno s lokalitou Hrutov zmiňovanou písemně v 11. a 12. století.