Turistické cíle v okolí obce Chotovice

Pozdně barokní jednolodní obdélný kostel s obdélným kněžištěm postaven v l. 1752-1753. Věž, která nahradila dřevěnou zvonici, byla před vstupní průčelí přistavěna v roce 1816. Obehnaný je ohradní zdí, do které jsou začleněny čtyři kaple a barokní márnice. Areál je památkově chráněný od roku 1958.

Špitální gotický kostel se poprvé připomíná 1407, několikrát barokně přestavěn po požárech, západní věž a kruchta přestavěny v l. 1838–42. Sousední budova staršího gotického špitálu, se kterou byl spojen chodbou, po roce 1945 zbořena.

Raně barokní kostel sv. Anny postaven v letech 1670-1672 podle plánů Antonia Alfieriho nákladem hrabat Trauttmansdorffů. Hlavní oltář pochází až z r. 1795. Od r. 1831 u kostela zřízen městský hřbitov s novorenes. branou z r. 1897. Rekonstruovaný kostel slouží od r. 2012 opět bohoslužebným účelům.

Kostel pochází z doby kolem roku 1547. Jednolodní stavba s presbytářem trojboce ukončeným a se dvěma barokními bočními kaplemi po stranách lodi. Nad presbytářem osmiboký sanktusník s lucernou. Střecha věže je jehlancová. Zapsán do seznamu kulturních památek r. 1964.

Gotický kostel z pol.17. století, stojící na starší stavbě, r. 1845 vážně poničen požárem a r. 1848 částečně stržen. V l. 1853–65 byl znovu vystavěn podle plánů Ing. Ant.Vacha z Pardubic. Ve věži nejstarší poličský zvon Medián, z r. 1511 a je zde rodná světnička skladatele B. Martinů.

Barokní kostel sv. Jakuba Většího postaven v letech 1723-1725 jako náhrada zbořené gotické stavby doložené r. 1350, stavebník kníže Jan Trautson. Dvě plánované věže nerealizovány, na zvonici a hřbitovní bránu upravena starší věž. Areál po r. 1750 doplněn o faru a křížovou cestu. Opravován r. 1880.

Farní kostel se připomíná r. 1350. R. 1744 zbořen a nákladem hraběnky Kinské postaven nový barokní kostel – jednolodní neorientovaná stavba s hranolovou věží v průčelí, půlkruhem zakončeným závěrem se sakristií a oratoří po stranách. R. 1856 vyhořel, obnoven r. 1858. Mobiliář převážně rokokový.

Původně románský kostel, přestavěný nejprve goticky, po požáru r. 1692 barokně. Koncem 19. století zcela přestavěn neoslohově. Před hřbitovem, obklopujícím kostel, kříž z r. 1857 s reliéfy sv. Maří Magdaleny, Zmrtvýchvstání a sv. Petra.

Jednolodní orientovaný kostel z 2. čtvrtiny 14. stol., s odsazeným polygonálním závěrem a hranolovou věží v průčelí. Přestavba poč. 17. stol., další úpravy v pol. 18. stol. a r. 1899. Oltář z 2. pol. 17. stol. Archa z konce 16. století umístěna v Národním muzeu v Praze. Kostel obklopen hřbitovem.

Barokní jednolodní obdélná budova kostela bez věže z l. 1722–1723. Omítaná stavba spočívá na soklu z hrubě osekaných pískovcových desek. Presbytář čtvercový s okosenými rohy. Příklad typu venkovského pozdně barokního bezvěžového kostela. Kostel zapsán do seznamu kulturních památek r. 1964.

Původně raně gotický kostel z konce 13. století na návrší v centru obce Svatý Jiří. Barokní přestavba 1757, další úpravy 1823–24, 1899–1900. Celkový vzhled silně zjednodušený. Obklopen funkčním hřbitovem oblého tvaru.