Turistické cíle v okolí obce Doksy

Zaniklá tvrz v Dobrovízi měla jen krátkou historii. Prvně je doložena r. 1400 při prodeji vsi a zanikla někdy v průběhu husitských válek, protože po jejich skončení již není zmiňována. Nedochovaly se po ní žádné stopy a není známo, kde přesně stála.

Barokní lovecký zámeček postavil poč. 18. stol. Josef V. Fürstenberg na místě myslivny z r. 1572. V 19. stol. přestavěn do dnešní podoby. R. 1929 jej od Fürstenbergů koupil stát, poté sloužil jako sídlo lesní správy a rekreační a školicí středisko. Od r. 1991 v majetku Karla Schwarzenberga.

Památný Svatováclavský dub byl podle legendy vysazen r. 903 sv. Ludmilou při narození sv. Václava, což by znamenalo že je starý přes 1100 let. Podle odhadů je ale o něco mladší, přibl. 700–900 let. Je jedním z nejstarších stromů v ČR. Roku 1887 byla před dub umístěna pískovcová socha sv. Václava.

Areál bývalého uhelného dolu, dnes hornický skanzen a tzv. "expozice posledního dne", kdy jsou uchovány stroje a zařízení tak, jako by jej horníci právě opustili.

Dům U české koruny byl založen r. 1884 a v r. 1891 novorenesančně přestavěn. Bývala v něm nejstarší kladenská lékárna. Sgrafitovou výzdobu s medailony podle návrhů Mikoláše Alše provedl Josef Bosáček. Objekt je od r. 1958 památkově chráněn.

Fara kostela sv. Václava v Kladně-Rozdělově postavena koncem dvacátých let dvacátého století. Postavena na pozemcích břevnovských benediktinů. Budova od roku 1958 památkově chráněna.

Roubený obytný dům s nejstarší částí ze 16. st. je ukázka lidové architektury bohatších usedlostí navazující na středověké tradice ve středních Čechách. Dnes slouží jako skanzen s expozicí selské domácnosti, hospodaření, řemesel a lidových zvyků.

Asi v pol. 17. stol. postavena tvrz, na přelomu 17. a 18.stol., kdy byla vlastníkem panství Anna Marie vévodkyně Toskánská, přestavěna na barokní zámek. Další úpravy v 19. století. Zámek se skládá ze dvou částí, východní je barokní, západní upravena novodobě.

Zaniklá vodní tvrz. Doba jejího založení je odborníky odhadována na 11.–13. stol., poté zpustla a ve 14.–15. stol. byla obnovena. Nejstarším známým majitelem je r. 1416 Hanuš z Neprobylic, poté r. 1523 Hynek Bořita z Martinic. R. 1542 je v majetku Jana Bořity z Martinic uváděna již pustá.

Opevněná lokalita na vrchu Řípec byla vybudována již v pravěku a byla pravděpodobně určena k uctívaní bohů. Do dnešní doby se zachovaly nepatrné zbytky valu s příkopem a zbytky keramiky od časného eneolitu až do doby laténské. Na podrobnější průzkum zatím čeká.

Hřbitovní kaple Blahoslavené Panny Marie v Hořelici byla založena současně se hřbitovem r. 1831. Pseudoslohová stavba má podobu kostelíka s obdélnou lodí a předsazenou patrovou hranolovou věží, jejíž přízemí slouží jako vchod. Stavba je prakticky trvale uzavřena.

Kaple z let 1838–45 dle plánů J. Jiruše. Na severní stěně náhrobníky z let 1860 a 1876, na přilehlém hřbitově litinové klasicistní náhrobníky z 1. poloviny 19. století. U kaple odbočuje červená značka ze silnice na hradiště Stradonice.