Turistické cíle v okolí obce Jaroměřice

nebo vyberte

Jaroměřice

Pardubický kraj,  Svitavy  (SY)
Nalezeno celkem 273 záznamů, 12 / 23 stran, vyhledáno za 0.82 sec
 Křenov
571.0 m. n.m.
Křenovské (Mařínské) hradiště
hradiště, terénní náznaky, volně přístupno, Pardubický kraj, Křenov
Rozsáhlé hradiště z 9. stol. o rozloze zhruba 20 ha. Sloužilo jako vojenský opěrný bod při hranici Velkomoravské říše s územím českých knížat. Místo bylo osídleno již v 8. století. Funkci útočištného hradiště plnilo ještě ve 12. a 13. století.
 kříž
387.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Velké Opatovice
Kříž situován u kostela sv. Jiří na pravé straně schodiště. Jehlancovitý dřík s vpadlinami s vegetabilním dekorem. Jednoduchý masivní kříž s korpusem Krista. Hlava skloněna k pravému rameni. Nad hlavou nápis INRI. Kamenická práce v barokním stylu. V seznamu kulturních památek od r. 1964.
 křížová cesta
390.0 m. n.m.
sakrální památky - kaple, zachovalý, nepřístupno, Pardubický kraj, Moravská Třebová
Kaple křížové cesty postaveny kolem roku 1723. Kaple vrcholně barokní s polygonálním půdorysem a mansardovými střechami. Zevnějšek hrubě zjednodušen při minulých opravách. Od r. 2002 probíhá rekonstrukce kapliček. Nemovitá kulturní památka České republiky.
 lapidárium
421.0 m. n.m.
pomník, památník, zachovalý, příležitostně, Pardubický kraj, Moravská Třebová
Na hřbitově na Křížovém vrchu v bývalé empírové kapli sv. Markéty se nachází lapidárium. V době vzniku r. 1912 bylo lapidárium jediným na Moravě. Lapidárium chrání nejhodnotnější a nejlépe zachované náhrobní kameny. Náhrobky a epitafy tvoří soubor náhrobních kamenů typických pro období reformace.
 Latinská škola
358.0 m. n.m.
ostatní, zachovalý, příležitostně, Pardubický kraj, Moravská Třebová
Existence Latinské školy je doložena v letech 1477-1482. Žáci se učili latině a třem základním vědám. Původně zde vyučovali evangeličtí faráři. Nad okny sedm renesančních kamenných desek s latinskými a řeckými nápisy. Uvnitř místnost s hřebínkovou klenbou.
 Lechovice
340.0 m. n.m.
zámek - původní tvrz, zachovalý, nepřístupno, Olomoucký kraj, Pavlov
Zachovalý zámek, původně tvrz poprvé připomínaná r. 1612. Za Bukůvků nejspíš v 2. polovině 17. stol. přestavěna na zámek. Od r. 1717 patřil kartuziánskému klášteru v Olomouci. Po jeho zrušení připadl Náboženskému fondu, změněn v obytnou budovu a pozemky rozparcelovány.
 lesovna
400.0 m. n.m.
myslivna Jägerhaus
ostatní - palác, dům, zachovalý, nepřístupno, Olomoucký kraj, Bouzov
Lesovna, hlavní objekt myslivny (německy Jägerhaus), vznikl pseudobarokní přestavbou starší klasicistní stavby v l. 1911-1912 podle mnichovského architekta Georga von Hauberrissera. Od r. 1999 je celý areál kulturní památkou.
 Letovice
zámek - původní hrad, zachovalý, v návštěvních hodinách, Jihomoravský kraj, Letovice
Soubor zámeckých budov přestavěn z původního gotického hradu. Roku 1424 dobyt a poškozen husity. V r. 1570 přestavěn na renesanční zámek. Dvakrát poničen požárem v 17. a 18. st. Roku 1724 přestavěn barokně, v 19. st empírově upraven.
 loretánská kaple
357.0 m. n.m.
sakrální památky - kaple, zachovalý, příležitostně, Pardubický kraj, Moravská Třebová
Roku 1767 ke kostelu přistavěna loretánská kaple, stavebníkem byl třebovský měšťan Matouš Klosy. Kaple zastřešena a na vrcholu sanktusník. Autorem fresek je Juda Tadeáš Supper. V kapli je i pohřben. V roce 1995 kaple restaurována.
 malá Löw-Beerova vila
315.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, nepřístupno, Jihomoravský kraj, Svitávka
Malou vilu nechal postavit v r. 1906 velkotovárník Alfred Löw-Beer podle návrhu architekta Josefa Nebehostenyho. Do r. 1939 ve vile žil Alfredův syn Max Löw-Beer s rodinou. Dnes je objekt v soukromém vlastnictví a slouží jako obytný dům.
 Malé Hradisko
mlýn - větrný, zachovalý, nepřístupno, Olomoucký kraj, Malé Hradisko
Zajímavá stavba, pravděpodobně příležitostný větrný mlýn na Drahanské vrchovině.
 Malé Hradisko
578.0 m. n.m.
tvrz, zaniklý, není známo, Olomoucký kraj, Malé Hradisko
Malé Hradisko se nachází na předměstí keltského oppida. V 17.-18. stol. zde stávala tvrz, která velice často měnila majitele. Pravděpodobně vznikla z hospodářského dvora a nakonec zanikla. Její lokalizace se udává do dvou možných míst. Přesné místo však doposud není stoprocentně známo.