Turistické cíle v okolí obce Běleč

V letech 1799–1801 pražský měšťan Leopold Paul vystavěl zámek s prvky klasicismu a empíru. Roku 1950 zabaven státem a sloužil hlavně potřebám MNV. V roce 1992 zámek v rámci restitucí navrácen dědicům posledního majitele. Po změně několika majitelů začal současný majitel s rekonstrukčními pracemi.

Gotická Horní či Plzeňská brána na západní straně hlavního náměstí. Jde o hranolovou věž s mansardovou střechou se speciální (někdy nazývanou pavilónovou) nástavbou a věžičkou. Z ochozu výhled na město a okolí, muzejní expozice.

Dům Poldihaus pochází z roku 1903. Autorem je architekt Josef Hoffmann. Jedná se o jednoduchou účelovou stavbu inspirovanou anglickou architekturou. Průčelí kombinuje režné struskové zdivo, nečleněnou omítku a různé kovové prvky. Dnes slouží jako hotel a pojmenován je po původním architektovi.

Pomník byl vztyčen r. 1946 spolkem Baráčníků z Městečka na připomínku události z II. sv. války a ke cti člena čs. zahraniční armády, parašutisty Arnošta Mikše, který zde padl r. 1942 v přestřelce s hlídkujícími četníky, když šel na místo vyzvednout materiál, ukrytý výsadkovou skupinou.

Novogotický pomník s bustou knížete Karla Egona II. Fürstenberga od sochaře Emanuela Maxe nechali vybudovat v l. 1858-1860 úředníci a zaměstnanci křivoklátského panství. Pomník stojí na vyhlídce, odkud je nejkrásnější pohled na hrad Křivoklát.

Pozůstatky tvrze přestavěné na barokní sýpku viditelné od železniční trati Praha-Plzeň. Ve sklepě je poměrně dobře zachované původní přízemí tvrze a dveře mezi původními místnostmi mají kamenné hrotité ostění.

Pranýř z roku 1752. Barokní hranolový pískovcový kámen. V horní části vyvrtány dva otvory a pod nimi vyryt nečitelný nápis. Výška nad zemí cca 76 cm. Ojedinělá památka svého druhu. Památkově chráněn od r. 1967.

Gotická brána je pozůstatkem středověké fortifikace z počátku 14. století, dodnes si udržela gotický vzhled. Vstupovalo se do ní přímo z hradeb, které k ní i nyní od jihu přiléhají. Až 2 m silné zdi obsahují dvě klenuté místnůstky, dnes Výstavní síň Jiřího Jeníčka.

Pozůstatky obranného hradiště bez trvalého osídlení pravděpodobně z halštatské doby (800-400 př. n. l. - název podle obce a archeologického naleziště Hallstatt v rakouské Solné komoře) s náznaky rozsáhlých valů. Místo bylo obýváno v pravěku, raném a vrcholném středověku.

Radnice v Berouně vznikla zřejmě počátkem 15. století z původní rychty. Četné přestavby zpravidla po požárech (v letech 1510, 1544, 1599, 1735 a 1781). Po r. 1850 soud, berní úřad, škola. Novobarokní přestavba v letech 1902–1903, nový zadní trakt v 90. letech 20. stol.

Stavba novorenesanční radnice na hlavním kladenském náměstí probíhala v letech 1897 – 1898 podle návrhu architekta Jana Vejrycha. Dominantou radnice je věž a štít s kovovou plastikou rytíře.

V ojediněle zachovaném roubeném domku z r. 1718, v němž se narodil národní buditel, spisovatel, překladatel a lexikograf Josef Jungmann (1773-1847), sezónně přístupná expozice ve správě obecního úřadu. Před domkem Jungmannův litinový pomník z r. 1873.