Turistické cíle v okolí obce Lázy

Kostel Panny Marie Pomocnice křesťanů v Mírově postaven počátkem 50. let 20. stol. jako náhrada za hradní kostel sv. Markéty na mírovskému hradě. Do kostela Panny Marie Pomocnice křesťanů přenesena část inventáře z hradního kostela. Kostel slouží jako farní. Je dost v dezolátním stavu.

Barokní venkovský kostel z r. 1714. Volně stojící orientovaná stavba. Půlkruhový závěr, čtyřboká věž. V ose presbytáře sakristie. Fasáda kostela hladká. Věž s oknem půlkruhově zaklenutým. Kostelní loď zastřešena sedlovou střechou. R. 1973 kostel zapsán do státního seznamu kulturních památek.

Barokní kostel s komplexem dalších staveb nechal vybudovat v l. 1708-13 František Michal August Šubíř z Chobyně jako projev díků za narození dcery. Projekt vypracoval slavný architekt Jan Blažej Santini. Kostel má zajímavý půdorys ve tvaru šestilistu, inspirovaný bazilikou v Jeruzalémě.

V místě zřejmě dřevěného předchůdce z poč. 16. stol. nechal majitel panství Ladislav Velen ze Žerotína v l. 1602-4 postavit pozdně goticko-renesanční hřbitovní kostel, stavitelem byl Oldřich Balzer z Nisy. Po r. 1653 byl kostel barokně upraven. Od r. 1958 patří mezi chráněné památky ČR.

Gotický kostel vznikl nejdříve na konci 13., nejpozději v polovině 14. století. Barokně přestavěný. Prostá obdélná stavba. Hranolovitá věž s půlkruhovými okny. Zařízení pseudogotické. Kazatelna rokoková. Ke kostelu zbudováno kamenné schodiště a zřízen nový krytý přístup.

Osamocený gotický hřbitovní kostelík sv. Bartoloměje vznikl někdy na přelomu 13. a 14. stol. Později na střeše vybudována věžička. Kolem r. 1670 umístěn raně barokní oltář s obrazem Umučení sv. Bartoloměje. V r. 1936 byl po požáru opraven a přestavěn.

V letech 1713-1718 byl na místě staršího dřevěného kostela postaven zděný barokní kostel sv. Mikuláše. Do současné novorománské podoby byl uveden rozšiřující přestavbou probíhající v letech 1867-1871, kdy bylo změněno i patrocinium. Od r. 1999 je chráněn jako kulturní památka ČR.

Farní kostel vznikl v l. 1727–1728 přestavbou goticko–renesanční hradní kaple ze 2. čtvrtiny 16. stol. Je však možné, že kaple sv. Gotharda pochází již z doby vzniku hradu. Uvnitř jsou hroby pánů z Bergů. U vchodu stojí misijní kříž z roku 1854. Kolem kostela je hřbitov obehnaný mohutnou zdí.

Farní kostel sv. Jakuba staršího v Městečku Trnávka se připomíná již r. 1406. Na jeho místě byl r. 1752 postaven současný barokní kostel. Roku 1938 byla provedena renovace interiéru a elektrifikace. V letech 1973-1974 prošel významnou opravou. Další opravy proběhly v letech 1976-1977 a 1995-1998.

Kostel sv. Jakuba St. (a sv. Filomeny od r. 1843) se prvně zmiňuje r. 1344. R. 1766 opraven, v l. 1769-71 barokně rozšířen a přistavěna nová věž (pův. přestav. na hřbit. bránu r. 1856). Kostel opravován v l. 1925, po požáru r. 1956 a v l. 2005-06. Hřbit. zeď s cenným souborem reliéfů křížové cesty.

Hřbitovní kostel byl postaven v gotickém slohu někdy v 1. pol. 16. stol. Najisto stál r. 1560 (letopočet na zvonu). Je možné, že stojí na základech staršího kostela (zmiň. r. 1371, neznámá lokace). V l. 1686 a 1748 byl stavebně upravován. Interiér zničen přestavbou na smuteční síň v 80. l. 20. stol.

Vrcholně barokní kostel z 1. pol. 18. stol nechal postavit rod Lichtenštejnů. Podle legendy byl projekt stavby zadán fenomenálnímu baroknímu architektu Santinimu, současná santiniovská literatura tuto atribuci odmítá.