Turistické cíle v okolí obce Koclířov

Zámek v areálu poplužního dvora byl postaven, snad na místě staršího sídla, někdy v polovině 18. století Františkem Desfours-Walderode. Po r. 1809 upraven Emanuelem z Bartensteina. Do požáru v r. 1952 sloužil jako byty. Dnes je na místě novodobá zástavba.

Hrad, po kterém zbyly pouze terénní náznaky, zbytky kamenů, založil ve 2. pol 13. st. Boreš z Riesenburku. R. 1286 hrad dobyl Václav II. Ve 14. st. život na hradě zřejmě pokračoval, ale nejsou o něm písemné doklady.

Bosenský pavilon postaven r. 1904. Zbudována zdobená okna ve stylu secese. Vchod do pavilonu vybaveny laťovými dvoukřídlovými dveřmi. Bohatě členěná fasáda ozdobená uměleckou štukaturou. Vandalové poničili barevné výplně stěn pavilonu. V pol. 80. let 20. stol. díky místním podnikům provedena nákladná rekonstrukce.

Brána času, dílo Markéty Veselé. Dokončena v květnu 2013. Jedná se o sled několika zdí s oblouky. Prostor brány tvoří časová osa významných dat v historii města. Brána postavena z 11 železobetonových prefabrikovaných desek tloušťky 15 cm o rozměrech 5,3 x 5,3 m.

Stavení, nyní nazývané Brtounova chalupa, pochází z roku 1723. Nejznámějším majitelem byl Jan Brtoun. V současnosti domek slouží jako minimuzeum s expozicí lidového umění a ševcovského řemesla.

Renesanční zámek vystavěn v l. 1586–90, rozšířen 1654–55. V 18. st. barokní úpravy interiérů. V l. 1850–52 zřízen zámecký park. Po požárech v r. 1978 uveden zámek z vnější strany do původní podoby. Vnitřní prostory upraveny pro současné potřeby.

Zřícenina kamenného hradu zal. kol. r. 1300 Ctiborem z Lipnice. Jméno získal podle erbu pánů z Lipnice, na kterém bylo cimbuří. V roce 1776 hrad úplně opuštěn, r. 1786 vyhořel.

Bývalá fara, později děkanství, původně postavena ve středověku. Roku 1726 renesančně přestavěna. Pak přestavěna klasicistně. V budově sídlí Centrum pro rodinu Sluníčko. Bývalá fara zapsána v státním seznamu kulturních památek.

Terénní zbytky hradu poprvé zmíněného r. 1267 kdy patřil Boreši z Riesenburka. Hrad zanikl v době Václava II. Plocha hradu je dnes porostlá vysokými stromy. Zůstaly pouze rozsáhlé reliéfní zbytky a 18 m široké a 4-6 m hluboké příkopy.

Dřevěná rozhledna z roku 2007 u Březové nad Svitavou nese jméno fiktivního génia Járy Cimrmana, členové Divadla Járy Cimrmana se zúčastnili jejího otevření. Rozhledna, která je volně přístupná, je součástí naučné stezky Údolím řeky Svitavy. V roce 2018 byla restaurována.

Od roku 1895 zde volné chvíle trávil student Maxmilián Švabinský. Chaloupka je přízemní stavení obdélného půdorysu vybavené původním secesním nábytkem a původními kachlovými kamny. V západním štítě malba Maxe Švabinského představující sv. Václava. Zapsána do seznamu kulturních památek r. 1976.

Budova z přelomu 16. a 17.století, kde býval známý hostinec