Turistické cíle v okolí obce Koclířov

Ocelová telekomunikační věž – rozhledna, vysoká 55,5 m (601 m n. m.), vyhlídková plošina ve výšce 32,8 m. Od r. 1936 zde stála turistická chata s rozhlednou, resp. dřevěnou triangulační věží, sloužící jako rozhledna. Věž zničil r. 1939 blesk. R. 2001 byla pro veřejnost otevřena současná rozhledna.

Rozsáhlé hradiště z 9. stol. o rozloze zhruba 20 ha. Sloužilo jako vojenský opěrný bod při hranici Velkomoravské říše s územím českých knížat. Místo bylo osídleno již v 8. století. Funkci útočištného hradiště plnilo ještě ve 12. a 13. století.

Kamenný krucifix z r. 1762. Hodnotné barokního sochařství z druhé pol. 18. stol. Materiálem je pískovec. Na soklu vysoký hranolový pilíř s rokajovou výzdobou, na něm kříž s Ukřižovaným. Rokokové dílo místního kameníka. Kříž zapsán do seznamu kulturních památek r. 1964.

Drobná sakrální památka. Klasicistní kamenosochařské dílo. Kříž se sochou Ukřižování stojí na trojdílném podstavci. Materiál jemnozrnný pískovec. Kovová svatozář a Christogram zlaceny. Na čelní stěně pylonu reliéf s postavou sv. Jana Nepomuckého. Kříž zapsán do seznamu kulturních památek r. 2015.

Vysoký barokní pískovcový krucifix pochází z r. 1766. Pískovcová socha Ukřižování na tvarovaném trojdílném podstavci s reliéfem Panny Marie. Vrchol tvoří jednoduchý nízký kříž s postavou Ukřižovaného. Historická stopa barokního uspořádání krajiny. Kříž zapsán do seznamu kulturních památek r. 2015.

Litinový kříž s tělem ukřižovaného Krista. Podstava stojí na dvoustupňovém podstavci. Ve výklenku postava Panny Marie s knihou v levé ruce a psacím brkem. Na zadní straně postavy dva nápisy. Pod nohama Krista oválná tabulka, dnes již bez nápisu. Kříž zapsán do seznamu kulturních památek r. 1997.

Kaple křížové cesty postaveny kolem roku 1723. Kaple vrcholně barokní s polygonálním půdorysem a mansardovými střechami. Zevnějšek hrubě zjednodušen při minulých opravách. Od r. 2002 probíhá rekonstrukce kapliček. Nemovitá kulturní památka České republiky.

Vila z 19.století, kde se nyní nachází městský úřad.

Klasicistický zámek vybudovaný po roce 1820 za arcibiskupa arciknížete Rudolfa Jana pro potřeby vrchnostenské správy svitavského panství. Majetkem arcibiskupství zůstal zámek až do znárodnění v roce 1948. Tehdy tam město Svitavy umístilo mateřskou školku, která je tam i v současné době.

Na hřbitově na Křížovém vrchu v bývalé empírové kapli sv. Markéty se nachází lapidárium. V době vzniku r. 1912 bylo lapidárium jediným na Moravě. Lapidárium chrání nejhodnotnější a nejlépe zachované náhrobní kameny. Náhrobky a epitafy tvoří soubor náhrobních kamenů typických pro období reformace.

Existence Latinské školy je doložena v letech 1477-1482. Žáci se učili latině a třem základním vědám. Původně zde vyučovali evangeličtí faráři. Nad okny sedm renesančních kamenných desek s latinskými a řeckými nápisy. Uvnitř místnost s hřebínkovou klenbou.

Roku 1767 ke kostelu přistavěna loretánská kaple, stavebníkem byl třebovský měšťan Matouš Klosy. Kaple zastřešena a na vrcholu sanktusník. Autorem fresek je Juda Tadeáš Supper. V kapli je i pohřben. V roce 1995 kaple restaurována.