Turistické cíle v okolí obce Velká Dobrá

Farní kostel kostel je prvně připomínán až v 2. polovině 14. století. Původně gotický kostel byl po třicetileté válce v letech 1682–1684 opraven, v r. 1777 byl barokně upraven. Kostel je jednolodní, s krátkým trojbokým presbytářem. K severní straně presbytáře je připojena hranolová věž.

Novorománský kostel Narození Panny Marie v Hýskově z r. 1850 je jednolodní obdélná stavba s polygonálně ukončenou sakristií na východě. Hlavní oltář pochází z r. 1860, varhany z r. 1846. Po úpravě z r. 1904 prováděny jen nahodilé opravy, chátrající stavba využívána minimálně.

Kostel uváděn jako farní v l.1344–51 (podle nedochovaného dokumentu již 1158). Přestavěn 1553. Vypálen Švédy v roce 1639, obnoven 1640. Do dnešní podoby přestavěn 1837–40.

Kostel v obci stál již ve středověku. Současnou barokní podobu dostal při přestavbě v roce 1723. V druhé polovině 20. stol. kostel značně zchátral. V roce 2006 prodělal rozsáhlou opravu a rekonstrukci.

Původně gotický kostel, připomínáný poprvé v roce 1352. Roku 1526 byl rozšířen a upraven a v roce 1861 dostal dnešní podobu s oddělenou novogotickou zvonicí. Z původní středověké stavby se nejlépe dochoval presbytář. Kostel patříval k středověké vsi Újezdec, která zanikla v době Jiřího z Poděbrad.

Původně gotický chrám ze 3. čtvrtiny 14. stol (jeho presbytář je sakristií dnešního kostela). Současná podoba je renesančně-gotická z r. 1587.Oltář od Ignáce Platzera, varhany z r. 1587 jsou nejstarší dochované varhany v českých zemích.

Kostel postaven podle návrhu ing. J. Novotného. Základní kámen nového kostela posvěcen roku 1931. Kostel novodobý s věží v průčelí, plochostropý. Na průčelí umístěn reliéf Krista od Jaroslava Volfa.

Dnešní kostel vznikl přestavbou původní zámecké kaple Nejsvětější Trojice, postavené v klasicistním stylu v l. 1814-1816. R. 1896 byla kaple přestavbou upravena na kostel Povýšení svatého Kříže a byla zřízena samostatná farnost, o což se dlouho usilovalo. Kostel byl slavnostně vysvěcen r. 1898.

Barokní kostel Povýšení sv. Kříže vznikl nad původní gotickou hradní kaplí sv. Kateřiny r. 1724 při přestavbě hrabětem z Valdštejna. Při hloubení základů byl v zemi nalezen kříž patrně z husitské doby, proto mu byl nový kostel zasvěcen. Kostel od r. 1857 farní, nyní filiální ve farnosti Beroun.

Kostel založen jako gotický r. 1289 Jaroslavem Plichtou ze Žerotína, zásadně přestavěn pozdně barokně Václavem Štrayblem v letech 1847-1858, opravován byl v letech 1907, 1991-1992 a 1996, interiér pak ještě r. 2005. Kostel několikrát vykraden. Nyní filiální ve farnosti Slaný.

Vrcholně barokní kostel Stětí sv. Jana Křtitele v Hořelici vznikl v letech 1740-1747 na místě starších staveb gotických a renesančních nákladem vévodkyně Toskánské. Autor projektu není znám, je za něj považován K. I. Dienzenhofer nebo Václav Špaček, dvorní stavitel vévodkyně, jejíž erb je v průčelí.

Přesné datum výstavby gotického kostela není známo, ale r. 1361 byl již kostelem farním. Rekonstrukci kostela provedena r.1770. V podlaze kostela umístěn náhrobní kámen a pod ním hrobka. Ke kostelu patří zvonice, patrně postavená v 15. stol.