Turistické cíle v okolí obce Horní Hynčina

Zámek Lamberg postavil koncem 17.st. hrabě Jan Maxmilián Lamberg jako své letní sídlo. Od r.1733 sloužil hospodářským účelům. V druhé pol.20.st. náležel JZD. V současnosti je v soukromém vlastnictví. Celkově ve značně dezolátním stavu.

Vila z 19.století, kde se nyní nachází městský úřad.

Klasicistický zámek vybudovaný po roce 1820 za arcibiskupa arciknížete Rudolfa Jana pro potřeby vrchnostenské správy svitavského panství. Majetkem arcibiskupství zůstal zámek až do znárodnění v roce 1948. Tehdy tam město Svitavy umístilo mateřskou školku, která je tam i v současné době.

Na hřbitově na Křížovém vrchu v bývalé empírové kapli sv. Markéty se nachází lapidárium. V době vzniku r. 1912 bylo lapidárium jediným na Moravě. Lapidárium chrání nejhodnotnější a nejlépe zachované náhrobní kameny. Náhrobky a epitafy tvoří soubor náhrobních kamenů typických pro období reformace.

Existence Latinské školy je doložena v letech 1477-1482. Žáci se učili latině a třem základním vědám. Původně zde vyučovali evangeličtí faráři. Nad okny sedm renesančních kamenných desek s latinskými a řeckými nápisy. Uvnitř místnost s hřebínkovou klenbou.

Soubor zámeckých budov přestavěn z původního gotického hradu. Roku 1424 dobyt a poškozen husity. V r. 1570 přestavěn na renesanční zámek. Dvakrát poničen požárem v 17. a 18. st. Roku 1724 přestavěn barokně, v 19. st empírově upraven.

Roku 1767 ke kostelu přistavěna loretánská kaple, stavebníkem byl třebovský měšťan Matouš Klosy. Kaple zastřešena a na vrcholu sanktusník. Autorem fresek je Juda Tadeáš Supper. V kapli je i pohřben. V roce 1995 kaple restaurována.

Původně gotická věž byla postavena jako součást městských hradeb, z nichž se na ni vcházelo. V r. 1593 byla renesančně upravena a zvýšena na 50 m. Od r. 1709 slouží jako zvonice. Dnes se na věži nacházejí 4 zvony, nejstarší z nich je zvon Maria z r. 1509.

Budova muzea se stálou expozicí a knihovnou.

Zbytky opevnění, se zachovalou baštou ze 14. a 15.století.

Městské opevnění se skládá z hradebních zdí, uzavírajících půdorys města kolem historického centra. Zděné převážně z lomového kamene, v některých místech dozděné cihlami. Za klášterem jsou téměř rozbořené. Součástí hradeb bývala i Městská věž. Hradby jsou v seznamu kulturních památek od r. 1964.

Opevnění pochází z poč. 16. stol. Původně tvořeno příkopem a vnější a vnitřní hradební zdí. V hradbách jedenáct bašt a městské brány. Opevnění zaniklo v 19. stol. Zachovány fragmenty zdí a tři bašty. Jedna bašta opravena.