Turistické cíle v okolí obce Banín

Soubor barokních soch byl vybudován počátkem 18. století. Je dílem sochaře Jana Sturmera. Soubor soch je rozmístěn na přístupové cestě ke kostelu. Na sloupech jsou sochy Panny Marie Immaculaty, sv. Barbory, sv. Jana Nepomuckého, sv. Rocha a dalších svatých a dále sousoší Kalvárie.

Sousoší Rozloučení Krista s Pannou Marií pochází z roku 1722. Autorství nelze přesně určit. Sousoší v mírně podživotní velikosti. Osazeno na okraji mostu přes říčku. Vpravo stojí Panna Marie a vlevo Ježíš Kristus. Památkově chráněno od roku 1958.

Sousoší vzniklo r. 1734. Kvalitní sochařské dílo vrcholného baroka. R. 1987 přemístěno do parčíku u Školní ulice. Na rozích obláčky s andílky s ornamentální výzdobou. Nahoře mohutný oblak s Bohem Otcem, Kristem a holubicí jako Duchem Svatým. Na soklové části dvojice nápisů.

Sousoší Nejsvětější Trojice z roku 1893. Stojí před kostelem. Původně stálo u fary, která byla zbourána. Na sloupu sousoší reliéf svaté Rodiny.

Vrcholně barokní sousoší Madony se dvěma světci. Zbudováno r. 1727. Trojdílný pilíř s konzolami nese tvarovaný podstavec se sochou Madony na oblacích. Na křídlech stojí sochy sv. Jana Křtitele a sv. Jana Nepomuckého. Postavy v podživotní velikosti. Zapsáno r. 1964 do seznamu kulturních památek.

Autorsky neurčená pískovcová socha pochází z roku 1713. Doklad vysoké úrovně regionální kamenosochařské produkce. Na soklu sedící Panna Marie držící na klíně mrtvého Krista. Na hlavě plechová paprsková svatozář. Sousoší je na seznamu kulturních památek od r. 1964.

Stará radnice je v majetku města od roku 1538. V roce 1781 vyhořela při požáru města. Při jejích opravách byla přistavěna věž s hodinami, které mají dnes tři ciferniky.

Vodárna z roku 1913. Technická součást areálu sanatoria. Vedl odtud vodovod k hlavní budově. Drobná stavba obdélného půdorysu s valbovou střechou. Romanticky pojaté průčelí z kamenných kvádrů. Stavba ovlivněná doznívajícím historismem. Nyní již jako vodárna neslouží. Veřejnosti nepřístupná.

Dědičná štola v tzv. Horníčkově stráni, po pravé straně silnice vedoucí do Víru. Patrně již středověkého stáří, doložena v 17. století. Ve stráni nad štolou jsou pozůstatky zasutých úklonných šachtic středověkého stáří.

Rozhledna Strážný vrch v neobvyklé podobě těžní věže s výztužemi štoly byla vybudována v letech 2009-2010 na Hřebečském hřbetu a je volně přístupná. Je součástí projektu Hřebečských důlních stezek.

Původně královský hrad Přemysla Otakara II., rozšířen v 15. stol., stavebně praven renesančně a po požáru r. 1842 empírově.

Kamenná zřícenina menšího vodního mlýna, který je prvně zobrazen na mapě z r. 1839. Není známo, kdy byl založen, ani o jeho historii se moc neví. Podle leteckých snímků z 50. let 20. stol byl mlýn zříceninou již v této době.