Turistické cíle v okolí obce Hostouň

Výklenková kaplička je barokní stavbička členěná pilastry a ukončená trojúhelníkovým štítem. Počátkem jedenadvacátého století prošla generální opravou. Hezká a zajímavá kaplička.

Kaple svatého Gotharda z roku 1769. Kamenná kaplička zdánlivě čtvercová, ve skutečnosti obdélníková. Ve výklencích byla soška sv. Gotharda, ve zbývajících malované obrazy světců sv. Floriána, sv. Linharta a sv. Judy Tadeáše. Soška ani obrazy se nedochovaly.

František Josef Šlik nechal poč.18.stol.původní tvrz přestavět na jednoduchý zámek s kaplí sv. Jana. Koncem 19.stol. upraven v novorenesančním slohu. R.1990 v restitučním řízení vrácen původním majitelům.

Dřevěná, bezmála desetimetrová trámová rozhledna byla postavena v roce 2007. Nachází se na Vysokém vrchu v nadmořské výšce 486 m. Plošina ve výši 7 m umožňuje výhled na Rakovnickou pahorkatinu, Brdy, České Středohoří a Křivoklátsko.

Wedlingerovská prádelna stojí v místě středověké lázně ze 14. století, zničené za husitských válek. Na přelomu 16. a 17. století renesanční dům. Ve 30. letech 17. století velká veřejná prádelna, po r. 1765 přenesena do Zlomkovského mlýna. V letech 1833-1835 přestavěna podle návrhu Karla Pollaka.

Wiehlův dům postaven v l. 1878-1880. Jednopatrový dům se sgrafitovou výzdobou. Sgrafita nad oknem připomínají stavebníka heraldickými motivy. Uvnitř vstupní haly v mozaice zhotovený latinský nápis SALVE, česky „buď zdráv“. Opravy v letech 1940, 1977 a 2002.

Bývalá koželužna Serváce Engla z Engelflusu z počátku 17. st.,od r. 1761 majetek Nosticů. V letech 1798 až 1803 zde žil Josef Dobrovský, v letech 1929–1940 historik Zdeněk Wirth, 1945–1980 Jan Werich, 1948–1968 básník Vladimír Holan.

Přírodní památka byla vyhlášena r. 2017 na toku Zákolanského (Dolanského) a Dobrovízského potoka k ochraně biotopu chráněného raka kamenáče a kriticky ohroženého raka říčního. Chráněné území je asi 14 km dlouhé při kolísající šířce několika metrů, protože zahrnuje jen koryto a břehy obou potoků.

Viniční usedlost na místě vinice Biskupky, doložené v 15. stol. Usedlost zde vznikla na počátku 17. stol., písemně doložena r. 1713. V 1. polovině 19. století přestavěna klasicistně. Dnes slouží jako obytná budova.

Pražské póly jsou nejvzdálenější body území Prahy ve směru jednotlivých světových stran a jsou určeny hranicí mezi hl. m. Prahou a Středočeským krajem. Na přelomu let 2020-2021 byly označeny betonovými patníky. Západní pól se nachází na hranici katastrů pražské Ruzyně a středočeské Dobrovízi.

Zatopený lom na těžbu železné rudy z konce 19. století. Lomové dobývání bylo brzy nahrazeno hlubinným dolováním. V roce 1914 měl důl šachtu hlubokou 176 m a dlouhou 700 m. Vytěžená ruda se elektrickou dráhou odvážela do Nučic. Za 1. republiky byla těžba na dole zastavena.

Železniční most postaven r. 1873 na trati č. 121 Hostivice – Podlešín. Most je dvouobloukový, s 12 m vysokým středním pilířem, postaven z lomového kamene s pískovcovými klenáky. Most je mírně zakřiven a trať na mostě klesá, proto je výška proměnlivá, uprostřed cca 19 m. Opraven v roce 2005.