Turistické cíle v okolí obce Hostouň

Židovský hřbitov založen na poč. 19. stol. Zachováno kolem 200 náhrobků. V novější části hřbitova většina náhrobků chybí. Nejstarší náhrobek je z r. 1831. Na hřbitově se pohřbívalo do r. 1935. Židovský hřbitov zapsán do seznamu kulturních památek r. 1966.

Hřbitov z roku 1881, obřadní síň z počátku 30. let 20. století. Byl používán až do roku 1951. Dochovalo se 6 řad náhrobků. Hřbitov je nepřístupný.

Cenný hřbitov pravděpodobně vznikl v prvé polovině 17. století, nejstarší čitelný náhrobek je z roku 1720. Zachovalo se na něm asi 300 náhrobků barokního a klasicistního typu. Hrobnický domek slouží jako rekreační chalupa.

Kámen z drobnozrnného bělošedého slepence s valounky křemene, vysoký 1,8 m, umístěný druhotně u hřbitovní zdi v Družci je považován za menhir. Kámen jeví známky opracování, je opředen řadou pověstí, jeho původ a účel však nebyl bezpečně prokázán.

Patří k nejmenším zoologickým zahradám v Česku. Ke spatření jsou zde mimo jiné tři druhy lemurů, čtyři druhy želv, kočkodan severní, surikaty či rys karakal, který se zde úspěšně rozmnožuje, a mnozí další dravci a kopytníci.

Proslulá fontána před Královským letohrádkem v Praze vznikla v letech 1563-1575 z podnětu císaře Ferdinanda I. Podle nákresu Francesca Terzia a dřevěného modelu Hanuše Preissera ji odlil proslulý kovolijec Tomáš Jaroš z Brna, rovněž autor největšího pražského zvonu zvaného Zikmund.

Dřevěný pavilon postaven pro prezentaci Klubu českých turistů na Jubilejní výstavě r. 1891. V roce 1892 přestěhován na Petřín a postupně doplněn zrcadly, v roce 1911 i zrcadly zakřivenými. V prostřední části je dioráma. Objekt je denně přístupný.

Zámek byl postaven začátkem 19. stol. na základech staršího, strženého sídla. Soužil k ubytovacím a správním účelů. Zámek byl ve velice zanedbaném stavu a je na seznamu nejohroženějších památek. Dnes se nový majitel snaží o jeho záchranu.

Zvonice pochází nejspíše z 16. století. V ní umístěny dva zvony, odlité roku 1581 a 1613. Na kamenné podezdívce spočívá šestiboká dřevěná zvonice zakončená mansardovou střechou.

Zvonice pochází z roku 1802. Pozdně barokní sloh. Malá čtvercová stavba. Zaoblená nároží zvonice. Vnitřek zvonice zaklenut kupolí. Ve zvonové nástavbě dva zvony. Na vrcholu dvouramenný kříž.

Na místě dřevěné zvoničky postavena v r. 1903 kaple se zvoničkou. Zvon pořídila obec. Ve válce zvon zrekvírován. Nový osazen v r. 1946. Stěnu zvonice zdobí 2,5 m vysoký litinový kříž s barevně vyvedeným korpusem Krista.

Dolejší Dobré a Hořejší dobré sloučeny r. 1935 pod jméno Velká Dobrá. Zvonice, vyhlídková věž, postavena v 70. letech 20. stol. Slouží také jako rozhledna. Na vrchol vedou schody. Stojí ve venkovním prostoru prodejny pro zahrádkáře. Rozhled pouze po prostorách prodejny.