Turistické cíle v okolí obce Hostouň

Viadukt postaven v letech 1872 - 1873 jako součást výstavby pražsko-duchcovské dráhy. Postaven z kamenného zdiva, pilíře obloženy kvádry z karbonového pískovce. Délka mostu 95 m a výška 17,7 m. Dochován v původním stavu bez úprav. V r. 2004 prohlášen za nemovitou kulturní památku ČR.

Pomník, který připomíná básníka, spisovatele a dramatika Julia Zeyera (1841-1901), byl postaven r. 1913 v pražských Chotkových sadech. Má podobu umělé jeskyně z balvanů jílovské žuly, v níž jsou mramorové postavy z jeho děl. Názvy jeho děl jsou na žulové desce na zadní straně pomníku.

Židovský hřbitov založen na poč. 19. stol. Zachováno kolem 200 náhrobků. V novější části hřbitova většina náhrobků chybí. Nejstarší náhrobek je z r. 1831. Na hřbitově se pohřbívalo do r. 1935. Židovský hřbitov zapsán do seznamu kulturních památek r. 1966.

Hřbitov z roku 1881, obřadní síň z počátku 30. let 20. století. Byl používán až do roku 1951. Dochovalo se 6 řad náhrobků. Hřbitov je nepřístupný.

Cenný hřbitov pravděpodobně vznikl v prvé polovině 17. století, nejstarší čitelný náhrobek je z roku 1720. Zachovalo se na něm asi 300 náhrobků barokního a klasicistního typu. Hrobnický domek slouží jako rekreační chalupa.

Kámen z drobnozrnného bělošedého slepence s valounky křemene, vysoký 1,8 m, umístěný druhotně u hřbitovní zdi v Družci je považován za menhir. Kámen jeví známky opracování, je opředen řadou pověstí, jeho původ a účel však nebyl bezpečně prokázán.

Mlýn patřící Johanitům uváděn r. 1402. Za husitské revoluce vypálen, obnoven po r. 1443 Janem Nožířem zv. Labuťský ve stylu pozdní gotiky. Od r. 1532 název „Zlomkovský“ podle mlynáře Pavla Zlomka. Přestavěn renesančně Rožmberky. Jako mlýn fungoval do r. 1612, poté letohrádek, prádelna a divadlo.

Patří k nejmenším zoologickým zahradám v Česku. Ke spatření jsou zde mimo jiné tři druhy lemurů, čtyři druhy želv, kočkodan severní, surikaty či rys karakal, který se zde úspěšně rozmnožuje, a mnozí další dravci a kopytníci.

Proslulá fontána před Královským letohrádkem v Praze vznikla v letech 1563-1575 z podnětu císaře Ferdinanda I. Podle nákresu Francesca Terzia a dřevěného modelu Hanuše Preissera ji odlil proslulý kovolijec Tomáš Jaroš z Brna, rovněž autor největšího pražského zvonu zvaného Zikmund.

Dřevěný pavilon postaven pro prezentaci Klubu českých turistů na Jubilejní výstavě r. 1891. V roce 1892 přestěhován na Petřín a postupně doplněn zrcadly, v roce 1911 i zrcadly zakřivenými. V prostřední části je dioráma. Objekt je denně přístupný.

Zámek byl postaven začátkem 19. stol. na základech staršího, strženého sídla. Soužil k ubytovacím a správním účelů. Zámek byl ve velice zanedbaném stavu a je na seznamu nejohroženějších památek. Dnes se nový majitel snaží o jeho záchranu.

Zvonice pochází z roku 1802. Pozdně barokní sloh. Malá čtvercová stavba. Zaoblená nároží zvonice. Vnitřek zvonice zaklenut kupolí. Ve zvonové nástavbě dva zvony. Na vrcholu dvouramenný kříž.