Turistické cíle v okolí obce Hostouň

První panské sídlo se v Lochkově připomíná v r.1399. Během staletí se zde vystřídalo velké množství vlastníků a až v 19. st. byl panský dům ve dvoře přestavěn na zámeček. Budova obdélníkového půdorysu s věžičkou, balkonem a s krátkým křídlem.

Zámek – vila byla postavena roku 1873 pražským hoteliérem Antonínem Cívkou. Budova sloužila jako stáčírna likérů, dozrávárna banánů a misijní škola. Natáčely se zde „Ostře sledované vlaky“ Jiřího Menzela.

Mariánské poutní místo postavili hradčanští kapucíni s podporou Lobkoviců roku 1626. Velká přestavba a rozšíření proběhly v 1. polovině 18. století pod vedením slavného architekta Kiliána Ignáce Dientzenhofera.

Čtyřkřídlý palác vznikl sjednocením dvou renesančních domů koncem 17. století, barokně upravených v polovině 18. stol. R.1842 přestavěn klasicistně stavitelem Janem Maximiliánem Hegerem. Ve dvoře arkády na sloupech s toskánskými hlavicemi a barokní věžovité schodiště. Památkově chráněn od r. 1964.

Augustiniáni z kláštera sv. Tomáše v Praze na Malé Straně v 2. pol.17. století postavili barokní zámek s výraznou zámeckou kaplí, vystupující navenek pětibokou věží, procházející přízemím i patrem. Zámek zůstal v držení kláštera až do r. 1948.

Tvrz je poprvé připomínána k roku 1379, zbytky zdí byly kolem roku 1732 použity na stavbu chlévů a dnes je pohlcena zástavbou.

Původně věžová tvrz připomínána r. 1398 jako sídlo Drchy z Malé Dobré. V pol. 16. stol. obnovena Jiřím Ždárským ze Ždáru. V r. 1696 přeměřena na sýpku. V této podobě se dochovala jako součást hospodářského dvora dodnes.

Třetí malostranská radnice vznikla 1479–81. Pozdně renesanční přestavba 1619–60. Po sloučení pražských měst ztráta původní funkce, utilitární přestavby, snesení štítů a věží (1828). Počátkem 21. stol. důkladná rekonstrukce, obnova původního vzhledu.

Od r. 1620 obecní špitál. Budovy pocházejí z druhé pol. 17. stol. a byly postaveny podle projektu Giona Decapoli, přestavěné na konci 18. stol., upravované v následujících dvou stoletích.

Maltézský mlýn, zvaný též Motolský, je poprvé zmiňován r. 1574 jako Tomanovský. Za třicetileté války byl zničen a na čas zpustl. Později jej, stejně jako další objekty v Motole, vlastnil řád Maltézských rytířů. Pozdně barokní podoba budovy je z druhé pol. 18. stol., fasáda upravena klasicistně.

Barokní stavba vilového charakteru vznikla po roce 1796 přestavbou dvou renesančních, barokně upravených domů. Přestavbu iniciovali Černínové z Chudenic, jejím autorem je I. J. N. Palliardi.