Turistické cíle v okolí obce Běloky

Název Salabka nese trojská viniční usedlost barokního původu a také přilehlá vinice, která je doložena od 13. stol. a po obnovení ve 2. pol. 20. stol. rozlohou 4,5 ha nyní největší v Praze. Stejný název nese ještě blízká přírodní památka stepního charakteru s vřesovištěm.

Přírodní památku s názvem Velká Skála vyhlásil někdejší Národní výbor hl. m. Prahy r. 1968. Důvodem ochrany je buližníkový skalní suk jako význačný geologický a krajinný objekt na severním okraji katastrálního území pražské Troje.

Ve východní části parku Folimanka pod Karlovským bastionem Novoměstského opevnění lze narazit na stopy podzemního prostoru - vrata do podzemí či železobetonové kopule s větracími štěrbinami. Je to rozlehlý dvoupatrový protiletecký kryt, vznikl pravděpodobně během 2. světové války.

Protiletecké úkryty z betonu jsou nejlepší stavby z hlediska pevnosti a tlakové deformace. Zachovaný kryt se nachází při Podbělohorské ulici na Smíchově.

Budova ve stylu florální secese postavená v letech 1905–1907 podle projektu architekta Jiřího Stibrala pro První českou zajišťovací banku. Autorem sochařské výzdoby je Ladislav Šaloun. V letech 1945-1948 Bulharské velvyslanectví, v letech 1949-1990 velvyslanectví NDR. Dnes sídlo Goethe-Institutu.

Stavba novorenesanční radnice na hlavním kladenském náměstí probíhala v letech 1897 – 1898 podle návrhu architekta Jana Vejrycha. Dominantou radnice je věž a štít s kovovou plastikou rytíře.

Pozdně barokní, pseudorenesanční radnice se 40 m vysokou věží se nachází na náměstí ve Slaném.

Novodobá stavba radnice z r. 2003 nacházející se v Praze-Stodůlkách na Slunečním náměstí.

Renesančně a raně barokně přestavěný obecní dům a sousední původně obytný objekt. Přestavěna 1762–3 dle projektu Josefa Schwanitzera, do Maiselovy ulice přístavba z roku 1908 od Matěje Blecha. Navazuje na sousední Vysokou synagogu.

Zámeček zvaný Raudnitzův dům. Původně drobné venkovské sídlo na místě tvrze založené snad r. 1571 Janem Kutovcem z Úrazu. Od r. 1623 v majetku Michnů z Vacínova, po nich ve vlastnictví jezuitů, za Františka A. Defourse pravděpodobně klasicistní úprava.

Stojanový hydraulický regulátor otáček sloužil pro ovládání Francisovy turbíny malé vodní elektrárně Miřejovice. Vyrobila r. 1924 Českomoravská Kolben Praha. Pomocí regulátoru bylo ovládáno rozváděcí ústrojí turbíny. Na tělese servomotoru patrný „Wattův odstředivý regulátor otáček“. Zařízení v provozu do r. 2011.

Bývalý řeholní dům sester sv. Karla Boromejského s kaplí Nejsvětějšího Srdce Páně z r. 1869 upraven z bývalé továrny na obuv. Nyní sídlo Lycée Français de Prague.