Turistické cíle v okolí obce Unhošť

Letohrádek Ferdinanda I. postavený v letech 1555-1556 podle jeho vlastních návrhů. Půdorys šesticípé hvězdy, suterén vytesán ve skále. Hodnotné štukové reliéfy s námětem antických ctností. 8. listopadu 1620 u jeho zdí padlo na 6.000 Moravanů.

Ocelová rozhledna postavená v roce 2006 je typizovanou konstrukcí mobilního operátora o výšce 45 m. Ochoz rozhledny ve výši 24 m je přístupný od května 2007.

Původně biskupská tvrz, postavená stavební hutí Jana IV. z Dražic počátkem 14. století. Dochována řada architektonických prvků. Od počátku 18. století hospodářské využití (sýpka), v současné době prázdná a chátrající.

Zámek – vila byla postavena roku 1873 pražským hoteliérem Antonínem Cívkou. Budova sloužila jako stáčírna likérů, dozrávárna banánů a misijní škola. Natáčely se zde „Ostře sledované vlaky“ Jiřího Menzela.

Vápencový lom Hostim I, zvaný Alkazar. V současnosti již opuštěný lom nad Berounkou nedaleko od ústí potoka Loděnice (Kačáku). Dříve hojně navštěvovaný trampy, dnes hlavně horolezci a často využívaný filmaři.

Bývalý lom na vápenec, součást soustavy lomů u Mořiny, těžba zde probíhala v letech 1900–1958, poté bylo dno lomu zatopeno – tzv. Rešenské jezero. Lom přístupný štolami, pouze na vlastní nebezpečí. Zimoviště netopýrů.

Při částečně zatopeném vápencovém lomu byla vybudována turistická stezka s výhledy. I když místo připomíná americký kaňon, je název odvozen nikoliv od vzhledu, ale od způsobu dřívější těžby vápence. Lokalita stále láká množství dobrodruhů a tomu také odpovídá řada smrtelných zranění v této oblasti.

Augustiniáni z kláštera sv. Tomáše v Praze na Malé Straně v 2. pol.17. století postavili barokní zámek s výraznou zámeckou kaplí, vystupující navenek pětibokou věží, procházející přízemím i patrem. Zámek zůstal v držení kláštera až do r. 1948.

Tvrz je poprvé připomínána k roku 1379, zbytky zdí byly kolem roku 1732 použity na stavbu chlévů a dnes je pohlcena zástavbou.

Původně věžová tvrz připomínána r. 1398 jako sídlo Drchy z Malé Dobré. V pol. 16. stol. obnovena Jiřím Ždárským ze Ždáru. V r. 1696 přeměřena na sýpku. V této podobě se dochovala jako součást hospodářského dvora dodnes.

Fragmenty tvrze. Již r. 1219 se zmiňuje Přibyslav z Malíkovic a r. 1349 Ctibor z Malíkovic. R. 1418 se v majetku Buška z Malíkovic prvně uvádí tvrz. V 16 stol. ji koupil a renesančně přestavěl Gothard F. Žďárský. R. 1599 připojena Valdštejny k panství Smečno a sloužila již jen hospodářským účelům.

Maltézský mlýn, zvaný též Motolský, je poprvé zmiňován r. 1574 jako Tomanovský. Za třicetileté války byl zničen a na čas zpustl. Později jej, stejně jako další objekty v Motole, vlastnil řád Maltézských rytířů. Pozdně barokní podoba budovy je z druhé pol. 18. stol., fasáda upravena klasicistně.