Turistické cíle v okolí obce Unhošť

Přírodní památku Hostivické rybníky, vyhlášenou r. 1996, tvoří trojice rybníků: Litovický, Kalý a Břevský s lesnatým okolím a břehy porostlými rákosinami. Představují významnou lokalitu pro hnízdění nebo tahovou zastávku vodního ptactva. Prochází kolem nich naučná stezka.

Radnice v Berouně vznikla zřejmě počátkem 15. století z původní rychty. Četné přestavby zpravidla po požárech (v letech 1510, 1544, 1599, 1735 a 1781). Po r. 1850 soud, berní úřad, škola. Novobarokní přestavba v letech 1902–1903, nový zadní trakt v 90. letech 20. stol.

Stavba novorenesanční radnice na hlavním kladenském náměstí probíhala v letech 1897 – 1898 podle návrhu architekta Jana Vejrycha. Dominantou radnice je věž a štít s kovovou plastikou rytíře.

Zaniklá tvrz. Obec se prvně zmiňuje r. 1316. V 1. pol. 14. stol. zde sídlili vladykové z Řisut, po nich měla obec v majetku církev až do husitských válek. R. 1434 tvrz neúspěšně obléhali katoličtí páni z Plzeňska. R. 1454 byla tvrz připojena ke smečenskému panství a do konce 15. stol. zpustla.

V ojediněle zachovaném roubeném domku z r. 1718, v němž se narodil národní buditel, spisovatel, překladatel a lexikograf Josef Jungmann (1773-1847), sezónně přístupná expozice ve správě obecního úřadu. Před domkem Jungmannův litinový pomník z r. 1873.

Tvrz Šafránov byla kamenné stavení, původní renesanční jádro v 17., 18. a 19. st. upraveno a rozšířeno. Část o dvou podlažích se dvěma okenními osami měla střechu valbovou stejné výšky jako střecha mansardová. Stavba ze seznamu kulturních památek vyňata v roce 1985. Ve 20. stol. demolována.

Skanzen přibližující výrobu dřevěného uhlí, stavění milířů, ukázky ze života uhlířů a dalších souvisejících činností.

Skanzen středověkého městečka Řepora je budován od r. 1999 (stále se rozšiřuje) s cílem přiblížit život ve středověku. Otevřen byl r. 2002. Při jeho výstavbě byly použity materiály a postupy běžné v 15. stol. Stojí zde tvrz, obytné a hospodářské stavby, kostelík, je zde i tržnice a další.

Archeologicky neprozkoumané trojúhelníkové hradiště o rozloze 1 ha, považované za slovanské, na ostrohu nad Radotínským potokem.

Sloup s vyobrazením Panny Marie Staroboleslavské pochází z doby okolo roku 1700. Neznámý autor. Osazen na odstupňovaném podstavci s konkávně vykrojenými křídly. Výška sloupu 5 m. Sloup restaurován v roce 1992. Památkově chráněn od r. 1967.

Barokní sloup se sochou Panny Marie vystavěn v 17. stol. Na dvoustupňovém pískovcovém podstavci sloup s kompositní hlavicí. Hladký dřík ukončen krychlovou hlavicí s volutami. Soška Panny Marie v podživotní velikosti. Na pravé ruce drží Ježíška. Památkově chráněno od r. 1967.

Pískovcová skulptura z 1. pol. 19. stol. Stojí na vyvýšeném místě nad návsí. Postavena u průčelí kaple sv. Floriána. Sv. Anežka Římská ztvárněna s beránkem v náručí. Oděna v zřasených šatech. Socha památkově chráněna od r. 1958.