Turistické cíle v okolí obce Bítouchov

Severní tvrziště v Mříčné leží SV od koupaliště. Tvoří ho až dva metry vysoký vejčitý pahorek na severní straně oddělen mokřinatým příkopem, na jihu údolíčkem potoka. První zmínka o vladycích z Mříčné je z r. 1356. Kolem r. 1476 je ves připojena k panství Jilemnice a tvrze nedlouho poté zanikají.

Významné regionální museum v Turnově shromažďuje od r. 1886 doklady o historii města a okolí se zvláštním zřetelem na místní kamenářskou a šperkařskou výrobu. Součástí srostlice budov se zajímavou historií je i auditorium s největším českým obrazem.

Vyhlídka Myší skála je jedna z nejznámějších vyhlídek na Kamenického stezce v Pojizeří. Zpřístupněna byla Klubem českých turistů 26. září 1926. Místo bývá také nazýváno Mniší skálou, Myškovou skálou a nebo jednoduše Míšek podle staré místní legendy.

Zděná rozhledna vybudována z bývalé trafostanice nad osadou Janeček na úpatí kopce Medenec. Z výšky téměř 9 m poskytuje krásný výhled na oblast od Ještědu přes Jizerské hory po pásmo Krkonoš a Podkrkonoší. Rozhledna je soukromým majetkem a je volně přístupná od července 2023 po vnějším schodišti.

Ves Nadslav byla prvně připomínána roku 1361. V letech 1363–1378 za Zdenka z Nadslavi existovala tvrz jakožto sídlo vladyků. Písemné prameny o tvrzi chybějí. Zanikla pravděpodobně ke konci 14. století.

Hrad vznikl zřejmě již koncem 13. stol. Poprvé zmíněn r. 1455 jako majetek vdovy Machny z Nové vsi. Hrad asi koncem 15. století vyhořel. R. 1538 se uvádí již jako pustý. Dochovány terénní zbytky, valy, příkopy, záseky a drážky ve skále.

Vzácně dochovaná studna s čerpadlem, poháněným otáčením velkého kola, dotváří spolu s dvouřadou alejí lip obraz ulicové návsi nevelké vsi. Zařízení pravděpodobně z I. poloviny 20. století je osazeno na starší kamennou obrubu, snad druhotně použitou.

Původně barokní zámeček z roku 1720, postaven Františkem Šlikem z Holíče. Na počátku 19. století přestavěn na myslivnu.

Panský dvůr Zájezd tvořil spolu s dalšími dvory zázemí hradu Kost. Zánik dvora se předpokládá po polovině 19. stol. Z obytných a hospodářských budov dodnes už nic nezbylo. Jedinou památkou po dvoru jsou tři zděné kamenné pilíře tyčící se přímo na skalách a pozůstatek studny pod nimi.

Pozůstatky hradu poprvé připomínaného r. 1403. Zanikl zřejmě v době husitských válek. Jako zřícenina se uvádí v r. 1430. Dochovány zbytky zdí věže, paláce a hradeb, světničky vysekané do skály.

Sporná lokalita na ostrožně nad rybníkem Doly, patrně tvrziště. Stával zde dvůr Pařízek, který je zmiňován v 15. - 17. stol. (z dřívějšího obd. 13. a 14. stol. nalezeny střepy). Na nejvyšší místo klade Z. Fišera pravděpodobně věžovitou tvrz. Její existenci s jistotou prokáže až archeologický výzkum.