Turistické cíle v okolí obce Bítouchov

Sochu zemského i městského patrona vytvořil na jihovýchodním okraji města Rovenska roku 1851 Jan Zeman z nedalekého Žernova. Dnes vítá turisty, kteří sem přijeli vlakem, případně se s nimi před odjezdem loučí.

Pískovcové sousoší stojí u spojovací chodby mezi kostelem sv. Jakuba Většího a zámkem. Na krycí desce jsou vztyčeny tři trojúhelné pilíře, kryté plochou deskou; mezi nimi kruhová mísa. Sloupy pak nesou klenbovitě vypouklý piedestal, na němž se na plintu z vytesaných oblak nachází sousoší N. Trojice.

Terénní zbytky hrádku či spíše tvrze neznámého původu z první poloviny 13. století.

Funkcionalistická budova spořitelny a městského musea, vyprojektovaná architekty Freiwaldem a Böhmem, vyplnila roku 1936 východní část severní strany železnobrodského náměstí. Do její fasády bylo zapojeno průčelí roubeného domu Klemencovsko (1792).

Jilemnická radnice se poprvé připomíná 1646. Po požáru 1789 získala dnešní klasicisitní podobu s věží, dominující hlavnímu náměstí. Roku 1851 byla rozšířena o zadní křídlo. Hodiny na věži mají unikátní odbíjení (denně 1020 úderů v různých tóninách).

Původně renesanční, později několikrát přestavěná radnice stojí uprostřed jižní strany soboteckého náměstí. Dnes obytný dům, na věži první prosvětlený hodinový ciferník v Čechách. Zadní křídlo tvoří bývalá solnice, přestavěná na městské divadlo.

Členité tvrziště s těžbou zeminy narušeným okrouhlým jádrem, obklopeným hlubokým příkopem a zčásti dochovaným valem. Na přístupové straně od severu zbytky dalšího příkopu. V písemných pramenech se nedochovaly žádné stopy.

Mimořádně hodnotný areál mlýna s mlýnicí, hospodářskými budovami, stodolou, tarasní zdí a sklepem ve skále. Založen zřejmě v 17. století, přestavován až do 20. století; mlýnice z konce 18. století a strojní vybavení z roku 1913. Při silnici na severozápadním konci vesnice. Památkově chráněný.

Na skalní stěně Nekonečné věže jsou umístěna jména těch, kteří od 2. sv. války zahynuli při provozování horolezectví. Otcem myšlenky na zřízení tohoto pietního místa byl Valerián Karoušek, který sám zahynul pod lavinou v Peru v roce 1970.

Barokní kamenná synagoga nahradila v Turnově starší dřevěnou stavbu z poloviny 17. století, zaniklou při požáru města roku 1707. Svému účelu sloužila do počátku II. světové války, po jejím skončení zde bylo skladiště. Obnovena v letech 2007–08.

Mimořádně čistá ukázka drobné klasicistní synagogy s vnějším krytým schodištěm na ženskou galerii. Byla postavena v letech 1781 - 1784, empírově upravena po požáru roku 1840.

Terénní náznaky jsou pozůstatkem jednodílného hradu s širokým čelním příkopem. Jeho zakladatelem byl pravděpodobně Havel Houba z Lemberka, který zde sídlil v roce 1322. Později se hrad stal majetkem Valdštejnů. V roce 1437 se Sytový naposledy zmiňuje jako centrum vlastního panství.