Turistické cíle v okolí obce Troskovice

Z bývalé tvrze se zachovaly terénní pozůstatky, části jádra a části příkopu. O tvrzi se nezachovaly žádné písemné zmínky, pravděpodobně šlo o drobný rytířský statek. Ves se prvně zmiňuje r. 1409. V l. 1541, 1556 a 1632 patřila k panství Kost. Tvrziště bylo kolem r. 1880 z větší části rozvezeno.

Nejstarší vodoléčebný ústav v Čechách založen r. 1841 MuDr. A. Šlechtou u Hruboskalského skalního města. Z lázní se zachovala kolonáda a ubytovny Pramen a Zámeček, které i dnes slouží jako ubytovací zařízení.

Zámek byl postaven Valdštejny v 16. stol. na místě starší tvrze. Mezi lety 1730–37 byl hrabaty z Morzinů barokně přestavěn. Dnes je zde informační středisko, měst. knihovna a kanceláře tech. služeb. První patro je užíváno ke kulturním akcím.

Barokní kaple Loreta byla postavená r. 1694 jako součást tzv. Mariánské zahrady, barokně komponované krajiny, kterou dal vytvořit hrabě František Josef Schlik. Kaple, vytvořená podle návrhu arch. Jana Baptisty Matheye, je ústřední stavbou této krajinářské kompozice a je oblíbeným poutním místem.

Tvrziště leží na rozeklaném pahorku. Dle arch. nálezů byla lokalita osídlena od 14. do 16. století. V rozmezí let 1368–1437 byl Loukov v majetku pánů z Lemberka, poté Jana z Milkovic. Později bylo připojeno k semilskému panství Hrádeckých z Hrádku. První zmínka o tvrzi je až z r. 1654.

Tvrziště připomíná dnes již zaniklou tvrz. R. 1392 se udává Všech z Mackova, r. 1396 Pašek z Mackova, r. 1454 Jakub Škodek z Mackova. Tvrz se přímo zmiňuje až r. 1543. Od r. 1628 v majetku Albrechta z Valdštejna, který tvrz nechal zpustnout. Ještě r. 1603 se uvádí tvrz a dvůr, r. 1636 již jen dvůr.

R.1565 Karel z Vartenberka místo původní tvrze postavil renesanční zámek. Počátkem 18. stol. za Ferdinanda Ignáce Desfourse upraven barokně. Kolem r. 1810 František Zachariáš Römisch přestavěl empírově. Počátkem 20. stol. upraven secesně.

Hrabě Mikuláš Desfours r.1640 nechal na místě obytné budovy postavit barokní zámek. R.1834 koupil zámek továrník Ferdinand Unger a zřídil při něm pivovar. Zámek pseudorenesančně přestavěl.

Jedna z nejnavštěvovanějších, asi nejznámějších a snad i nejkrásnějších vyhlídek v Českém Ráji. Otevírá pohled na Hruboskalsko, Kozákov, Trosky a zámek Hrubá Skála.

Mariánský sloup vztyčen roku 1744. Současný je od Jana Zemana ze Žernova z r. 1845. Replika původní mariánské plastiky od J. Jůzy z roku 1933, celková rekonstrukce proběhla roku 1991. Na podstavci dedikační deska a symboly Víry, Naděje a Lásky

Mariánský sloup uprostřed soboteckého náměstí zhotovil v letech 1742–46 boleslavský sochař M. Jelínek mladší. Kromě titulní plastiky nese sochy svatých Václava, Vojtěcha, Prokopa a Jana Nepomuckého a reliéfy svatých Maří Magdaleny, Rosalie a Františka Xaverského.

Vyhlídka je nejvyšším bodem Bítouchova (497 m n. m.). V roce 1925 ji upravil KČT v Semilech na počest prezidentovy návštěvy v roce 1922 a osadil pamětní deskou. Dnes bohužel z vyhlídky Krkonoše neuvidíme, ale výhled na Kozákov zůstal zachován.