Turistické cíle v okolí obce Lomnice nad Popelkou

Mariánský sloup vztyčen roku 1744. Současný je od Jana Zemana ze Žernova z r. 1845. Replika původní mariánské plastiky od J. Jůzy z roku 1933, celková rekonstrukce proběhla roku 1991. Na podstavci dedikační deska a symboly Víry, Naděje a Lásky

Vyhlídka je nejvyšším bodem Bítouchova (497 m n. m.). V roce 1925 ji upravil KČT v Semilech na počest prezidentovy návštěvy v roce 1922 a osadil pamětní deskou. Dnes bohužel z vyhlídky Krkonoše neuvidíme, ale výhled na Kozákov zůstal zachován.

Výrazná secesní budova jilemnické spořitelny vznikla v jihovýchodním koutě zdejšího náměstí v letech 1910–11 podle projektu Jana Vejrycha, rodáka z nedaleké Horní Branné. Peněžnictví sloužila do 90. let 20. století, od té doby téměř bez využití.

Tvrz je v Mladějově prvně připomínána r. 1358. V r. 1623 prodána Albrechtovi z Valdštejna a po jeho smrti se majitelé tvrze střídali. Po r. 1738 postupně přestavěna na zámek. Na začátku 20. stol. přestavěn pseudobarokně. Po požáru v r. 2002 zámek opraven.

Skromné pozůstatky středověkého strážního hrádku. Objekt není zmiňován v písemných pramenech, na základě archeol. výzkumu doložena existence kolem r. 1300. Čelní šíjový příkop na jižní straně přechází s náznakem venkovního valu na podélný útvar na způsob parkánu tvořící východní boční stranu místa.

Okrouhlé tvrziště je pozůstatkem tvrze z poloviny 14. století. Tvrz byla dobyta a zničena husity roku 1424. Dochovaly se valy, příkop, centální pahorek a ve sklepě přilehlého domu druhotně osazený portál.

Mohyla připomínající rytíře Viléma staršího Konecchlumského z Konecchlumí popraveného po porážce stavovského povstání r. 1621 byla vybudována v letech 1902-1907 ve stráni Mlázovického Chlumu nad kostelem v obci Konecchlumí. 100. výročí postavení mohyly připomíná pamětní lípa.

Zbytky valů, příkopů a akropole tvrziště ze 14. století. Zdivo bylo použito na stavbu císařské silnice v roce 1813. V roce 1936 byl zde nalezen hrnec s českými denáry z 12. století.

Jednoobloukový most z pískovcového kamene, klenoucí se přes náhon vysekaný ve skále. Tento most si také "zahrál" ve filmu Marie Poledňákové "Jak dostat tatínka do polepšovny". Bohužel je však v současné době ve zchátralém stavu.

Jižní nevýrazné tvrziště (výškové rozdíly jsou asi jenom metr), které bylo chráněné přilehlými rybníky, leží západně od stavení čp. 126. První zmínka o vladycích z Mříčné je z r. 1356. Kolem r. 1476 je ves připojena k panství Jilemnice a tvrze nedlouho poté zanikají.

Severní tvrziště v Mříčné leží SV od koupaliště. Tvoří ho až dva metry vysoký vejčitý pahorek na severní straně oddělen mokřinatým příkopem, na jihu údolíčkem potoka. První zmínka o vladycích z Mříčné je z r. 1356. Kolem r. 1476 je ves připojena k panství Jilemnice a tvrze nedlouho poté zanikají.

Vyhlídka Myší skála je jedna z nejznámějších vyhlídek na Kamenického stezce v Pojizeří. Zpřístupněna byla Klubem českých turistů 26. září 1926. Místo bývá také nazýváno Mniší skálou, Myškovou skálou a nebo jednoduše Míšek podle staré místní legendy.