Turistické cíle v okolí obce Dolany

Poutní areál s kostelem Panny Marie Vítězné vznikl v letech 1704-1730 postupným rozšiřováním kapličky z r. 1622 s kostnicí. Projekt kostelní kopule, ambitů a nárožních kaplí je dílem Jana Blažeje Santiniho.Od r. 2007 je při kostele zřízen ženský klášter benediktinek s mezinárodní komunitou.

Barokní kostel Povýšení sv. Kříže vznikl nad původní gotickou hradní kaplí sv. Kateřiny r. 1724 při přestavbě hrabětem z Valdštejna. Při hloubení základů byl v zemi nalezen kříž patrně z husitské doby, proto mu byl nový kostel zasvěcen. Kostel od r. 1857 farní, nyní filiální ve farnosti Beroun.

Dnešní kostel vznikl přestavbou původní zámecké kaple Nejsvětější Trojice, postavené v klasicistním stylu v l. 1814-1816. R. 1896 byla kaple přestavbou upravena na kostel Povýšení svatého Kříže a byla zřízena samostatná farnost, o což se dlouho usilovalo. Kostel byl slavnostně vysvěcen r. 1898.

Původně gotický kostel z druhé poloviny 14. století. V letech 1733–36 upraven presbytář, v roce 1859 věž. Hlavní oltář z roku 1710, oltářní obraz od J. Hellicha z roku 1875, sochy V. Levého a J. V. Myslbeka.

Vrcholně barokní kostel Stětí sv. Jana Křtitele v Hořelici vznikl v letech 1740-1747 na místě starších staveb gotických a renesančních nákladem vévodkyně Toskánské. Autor projektu není znám, je za něj považován K. I. Dienzenhofer nebo Václav Špaček, dvorní stavitel vévodkyně, jejíž erb je v průčelí.

Přesné datum výstavby gotického kostela není známo, ale r. 1361 byl již kostelem farním. Rekonstrukci kostela provedena r.1770. V podlaze kostela umístěn náhrobní kámen a pod ním hrobka. Ke kostelu patří zvonice, patrně postavená v 15. stol.

Gotický kostel přestavěný v 1. třetině 18. stol. barokně, do r. 2008 farní. Orientovaná stavba s obdélnou plochostropou lodí se zaoblenými nárožími, odsazeným půlkruhem zakončeným presbytářem (uvnitř trojboký), osmibokou sakristií a hranolovou věží v průčelí. Mobiliář různorodý z 18. a 19. století.

Gotická jednolodní stavba kostela prvně doložena r. 1380, opravována kolem r. 1822, pak v letech 1909-1910 a 1992. V západním průčelí dominantní mohutná hranolová věž s dlátovou střechou opatřenou dvěma dvojramennými kříži. Filiální kostel berounské farnosti.

Kostel postaven v letech 1885 až 1886 v novorománském stylu. Jednolodní stavba s polygonálně ukončeným presbytářem. Věž se dvěma zvony a umíráčkem. Zařízení kostela pseudorománské. Hlavní oltář se sousoším sv. Cyrila a Metoděje.

Kostel sv. Fabiána a Šebestiána dle pověsti založen r. 992, archeologicky doložen ve 13. stol., písemně doložen ve 14. stol. V 19. stol. starý kostel zbořen a v letech 1842–44 nahrazen klasicistní novostavbou. V interiéru je obraz od J. Hellicha.

Gotický kostel vznikl přestavbou románské baziliky, postavené poč. 12. stol. Gotická přestavba probíhala v l. 1450–1520, kdy bylo na původních základech zaklenuto dnešní trojlodí kostela a byl postaven presbytář a sakristie. V l. 1874 a 1890 byl kostel radikálně rekonstruován (arch. Rudolf Štech).

Kostel sv. Havla opata gotického původu z r. 1330 později zbarokizován, věž o výšce 27 metrů přistavěna během přestavby v letech 1840-1844, současná podoba z r. 1890. Poslední rekonstrukce v letech 2000-2002. Nyní filiální kostel ve farnosti Smečno.