Turistické cíle v okolí obce Studenec

Připomínána v pol.15.st. R.1525 přistavěna renesanční věž. V r.1610 přestavěna, ozdobena sgrafity. V průčelí věže postavy vysokých obrů z r.1641. V r.1789 přidány hodiny. Věž v základu čtyřboká a v patře osmiboká. Přestavěna v r.1912 a v roce 2002.

Renesanční zámek z počátku 17. stol., vystavěný Zikmundem Smiřickým a jeho syny. V roce 1620 poškozen výbuchem střelného prachu. Později raně barokně přestavěn na vévodské sídlo Albrechta z Valdštejna. Dnes je sídlem Regionálního muzea a galerie.

Trojboké tvrziště (dle L. Svobody domnělé) vymezené na JV Hradeckým potokem, od JZ valem a ze severu hrází zaniklého rybníka, v jižní části obce, nedaleko č.p. 250. V r. 1371 se uvádí Jan z Roprachtic řečený z Valdštejna, v r. 1393 Hinc z Roprachtic a Přívlaku, v r. 1425 Jan z Roprachtic a Štěpánic.

Originální rozhledna vznikla při rekonstrukci skokanského můstku v Lomnici nad Popelkou v letech 2004-2007. Přímo na skokanské věži byl přistavěn volně přístupný vyhlídkový ochoz o obvodu 45 metrů. Rozhledna je 29,5 m vysoká a vede na ni 112 schodů.

Mlýn, který si pronajal od vrchnosti r. 1685 Mikuláš Fiedler. Řemeslo se dědilo v rodině nepřetržitě po dobu tři sta let, až do obd. 1941–45, kdy mlýn nuceně stál. Poté přišlo znárodňování. Po r. 1989 byl vrácen v restituci synovi posledního mlynáře ing. B. Novotnému, který mlýn postupně opravuje.

Pozdně renesanční budova fojtství (rychty) z druhé poloviny 16. století stojí pravděpodobně na starších základech. Roku 1775 barokně přestavěna. Z hospodářských budov se dochovala průjezdní brána s plným obloukem, ostatní křídla čtvercového areálu zbourána před r. 1990. Dnes slouží k rekreaci.

Původně renesanční tvrz, postavena po roce 1590 Hanibalem z Valdštejna a Kateřinou Berkovou z Dubé. Upravena na jednoduchý zámek, v 19. stol. pohlcený sousedním pivovarem. Zachovaly se hodnotné renesanční klenby a psaníčková sgrafita na průčelí.

Terénní pozůstatky vodní tvrze čtvercového tvaru s částečně dochovaným venkovním valem v západní části vsi, severozápadně od č.p.4. První zmínka o Škodějovu je z roku 1388, kdy zde umírá Přibek. V roce 1406 je zmiňován Petr Šachovec ze Škodějova. Jan z Mikovic připojuje Škodějov k panství Sytový.

Terénní pozůstatky po nevelkém pravděpod. dřevěném hradu, dle archeolog. nálezů zanikl již před pol. 13. stol. Zřejmě patřil mezi nejstarší šlechtické hrady kvalitativně nižší úrovně.

Pískovcový smírčí kříž stojí na zrušeném hřbitově u kostela Nejsvětější Trojice. Byl nalezen povalený ve strži v lese nad železniční zastávkou v Prosečném a na současné místo byl přenesen v roce 1998. Na přední straně má vytesaný klínový kříž v kruhu a v horní části nezřetelný latinský křížek.

Kamenný smírčí kříž s reliéfem ukřižovaného Krista byl postaven na místě, kde byl údajně zavražděn a pochován mnich. Smírčí kříže se nejčastěji stavěly v místech, kde se stal hrdelní zločin nebo neštěstí. R. 1833 zaujal kříž K. H. Máchu při jeho cestě kolem natolik, že si ho zakreslil do zápisníku.

Pískovcové sousoší stojí u spojovací chodby mezi kostelem sv. Jakuba Většího a zámkem. Na krycí desce jsou vztyčeny tři trojúhelné pilíře, kryté plochou deskou; mezi nimi kruhová mísa. Sloupy pak nesou klenbovitě vypouklý piedestal, na němž se na plintu z vytesaných oblak nachází sousoší N. Trojice.