Turistické cíle v okolí obce Jesenný

nebo vyberte

Jesenný

Liberecký kraj,  Semily  (SM)
Nalezeno celkem 193 záznamů, 6 / 17 stran, vyhledáno za 0.2 sec
 kostel Navštívení Panny Marie
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Liberecký kraj, Bozkov
Kostel vznikl v letech 1690-1693. V letech 1893-1895 proběhla celková přestavba a rekonstrukce. V letech 1861-62 bylo provedeno kompletní přemalování interiéru.
 kostel Nejsvětější Trojice
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Liberecký kraj, Jablonec nad Nisou-Mšeno nad Nisou
Kostel Nejsvětější trojice z třicátých let 20. století se nachází v Jablonci nad Nisou, v části města zvané Mšeno, pár kroků od jablonecké přehrady.
 kostel Nejsvětější Trojice
600.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Liberecký kraj, Horní Štěpanice
Původní kamenný kostelík vystavěn na popud rytíře Jana z Valdštejna kolem roku 1304, přestavěn barokně a později v roce 1812 empírově. V té době byla přistavěna věž. V kostele jsou náhrobní kameny Zdeňka a Viléma z Valdštejna. Dva cínové svícny byly odlity z dětských rakví z hrobky Valdštejnů.
 kostel Nejsvětější Trojice
434.0 m. n.m.
Bzí
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Liberecký kraj, Železný Brod
Venkovský barokní kostel vznikl ve Bzí v letech 1692–97 jako náhrada staršího dřevěného objektu. Tehdy zde sídlila farnost, spravující velkou část jižního podhůří Jizerských hor včetně dnešního Jablonce nad Nisou. V současnosti postupně opravován.
 kostel Nejsvětějšího srdce Ježíšova
530.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, v návštěvních hodinách, Liberecký kraj, Jablonec nad Nisou
Novodobý kostel Nejsvětějšího Srdce Ježíšova byl postaven podle návrhu jabloneckého rodáka Josefa Zasche v letech 1930 – 1931. Bronzová socha Krista umístěná na hlavním oltáři pochází z roku 1930.
 kostel Nejsvětějšího Srdce Páně
730.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Liberecký kraj, Horní Maxov
 kostel Povýšení sv. Kříže
501.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Liberecký kraj, Jablonec nad Nisou
Kostel starokatolické církve byl v Jablonci postaven v letech 1900–02 podle projektu Josefa Zascheho v čistém secesním slohu. Přes poválečný úpadek církve i místní obce se zachoval ve výjimečně čisté podobě, v současnosti postupně rekonstruován.
 kostel Proměnění Páně
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Liberecký kraj, Josefův Důl
Novogotický kostel z let 1862–1865 s věží vysokou 45 m stojí v centru Josefova Dolu. Uvnitř jsou obrazy chrastavského rodáka Wilhelma Kandlera. Následky poválečného chátrání odstranila rekonstrukce r. 1996.
 kostel sv. Anny
499.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, v návštěvních hodinách, Liberecký kraj, Jablonec nad Nisou
Kostel postaven v l. 1685–87. Věž přistavěna roku 1706 a sakristie roku 1842. Koncem 19. st. kostel rekonstruován a upraven v novorenesančním stylu. Poslední rekonstrukcí prošel r. 2006.
 kostel sv. Antonína Paduánského
735.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Liberecký kraj, Bedřichov
Dominantou horské obce Bedřichov je kostel sv. Antonína, náležející k římskokatolické farnosti, děkanství Jablonec nad Nisou. Byl postaven v letech 1930 -1932 a v poslední době opraven.
 kostel sv. Františka Serafinského
501.0 m. n.m.
Jubilejní kostel císaře Františka Josefa I.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Liberecký kraj, Šumburk nad Desnou
Farní kostel někdejší samostatné obce Šumburk nad Desnou byl postaven v letech 1898–1900 podle projektu stavitele Karla Pekárka. Novogotická stavba s vysokou věží dominuje centru dnešního Tanvaldu.
 kostel sv. Františka z Pauly (sv. Vavřince)
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, v návštěvních hodinách, Liberecký kraj, Albrechtice v Jizerských horách
Kostel, původně zasvěcen sv. Vavřinci, byl vybudován v letech 1779–1784. Věž byla přestavěna r. 1889. Na hlavním rokokovém oltáři je obraz sv. Františka de Paula, po stranách jsou dřevořezby sv. Václava a sv. Víta z konce 18. století.