Turistické cíle v okolí obce Libochovičky

Barokní palác vzniklý na místě několika domů na přelomu 17. a 18. století. Od roku 1861 sídlo zastupitelských sborů různých názvů a územních kompetencí. Od roku 1993 část komplexu budov poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.

Jediný dochovaný evangelický hřbitov založený po vyhlášení tolerančního patentu (tzv. toleranční hřbitov) na území Prahy. Vznikl v roce 1784, v roce 1788 byl obehnán zdí. Poslední pohřeb se na něm uskutečnil v květnu 1945.

Palác vznikl spojením více domů ze 14. stol. R. 1690 zadali Thunové z Hohensteinu jeho stavbu (arch. G. A. Canevalli / J. B. Mathey). R. 1718 byl koupen vévodkyní Annou M. F. Toskánskou a dokončen. V l. 1847-1918 byl v majetku Habsburků, od r. 1918 jej užívá Ministerstvo zahr. věcí. R. 1998 opraven.

Gotický dvorec renesančně upravený a výrazně barokně přestavěný, pravděpodobně Janem Blažejem Santinim-Aichlem po r. 1700. Klasicistně rozšířen v r. 1840.

Na místě gotické zástavby byl na přelomu 16. a 17. stol. postaven vrcholně renesanční palác. V pol. 17. stol. přestavěn raně barokně Trauttmannsdorfy. V 19. stol.klasicistní činžovní dům. Od r. 1830 donucovací pracovna, od r. 1872 věznice.

Malá dřevěná vyhlídka byla postavena v létě 2025 u polní cesty spojující Třebichovice a místní část Saky. Vzhledem k poloze nabízí lokální výhled na údolí Knovízského potoka, přilehlé obce a větrné elektrárny u Pcher.

Nově postavené kameny s kosmogramy v zahradě Na Farkách

V letech 1679 - 1689 nechal hrabě Šternberk vybudovat honosnou vilu, dnes zvanou zámek Troja. Autorem raně barokního projektu je Jean Baptiste Mathey. Bohatá malířská a sochařská výzdoba. Dnes se zde nachází expozice českého umění 19. st.

Vzhledově atraktivní Trojský most z let 2010-2014 je nejnovějším mostem v Praze. Jde o síťový obloukový most s dolní mostovkou pro silniční i tramvajovou dopravu. Je 262 m dlouhý a 36 m široký o rozpětí oblouku hlavního pole 200,4 m. Do šířky řeky nezasahuje žádný pilíř.

Renesanční zámek postavený před r. 1615. Od r. 1621 zámek v majetku jezuitského řádu. V 50. letech 20. stol. zde byla umístěna pobočka nemocnice v Motole. Nyní řeholní dům katolické komunity Chemin Neuf.

Při napojení přestavěné lánské koněspřežky na Severní státní dráhu (1868) bylo nutno projít jižním okrajem Stromovky. Buštěhradská dráha tento problém vyřešila krátkým tunelem (prvním v dnešní Praze), nad kterým stojí bývalý strážní domek.

Barokní usedlost z r. 1756 postavil F. X. Turba. Na počátku 20. století byla zbourána a nahrazena novobarokní vilou. Od r. 1939 zde bydlel malíř a loutkař Jiří Trnka. V 90. letech byl obýván squattery. Dnes probíhá rekonstrukce areálu.