Turistické cíle v okolí obce Libochovičky

Původně klášterní usedlost, uváděna na konci 16. stol. V l. 1766–72 ji vlastnil Jan Spirit, který ji barokně přestavěl. Po válce užíval Státní statek hl. m. Prahy. Areál opraven r. 1982. Od té doby slouží ministerstvu vnitra, v dnes jako hotel.

Kostel se špitálem zřídilo Staré Město v letech 1502-1504. Vysvěcen jako kostel Nejsvětější Trojice a Obrácení sv. Pavla, plný název se neujal. R. 1646 byl z bezpečnostních důvodů pobořen a r. 1657 obnoven. Zrušen r. 1787, na jeho místě areál Růžodol a později kartounka. Kostel zbořen r. 1861.

Založen kol. r. 1374 Janem Očkem z Vlašimi. V 15. stol. zanikl, obnoven r. 1574 jako útulek pro vysloužilé zaměstnance hradu. V l. 1733–37 přestavěn K.I.Dientzenhoferem. V r. 1784 upraven na kasárna. Od pol. 20.stol. slouží správě hradu.

Dvojice domů, která byla pro zpěvácký spolek Hlahol postavena v l. 1903–1905. Na projektu se podíleli František Schlaffer a Josef Fanta, postavil ji stavitel Čeněk Gregor. Autory výzdoby jsou malíři Karel Ludvík Klusáček a Alfons Mucha či sochař Josef Pekárek. Památkově chráněná je od roku 1964.

Pozdně renesanční budova přestavená barokně po r. 1666, dále upravována v l. 1723–26 a po r. 1783. Od r. 1836 patří Spolku sv. Notburgy, dnes Kongregaci milosrdných sester sv. Karla Boromejského. Ve dvoře freska Sv. rodiny z r. 1680 od J. Hermana.

Nad jižním okrajem obce se vytvořil vlivem eroze ve sprašových vrstvách až 16 m hluboký zářez – sprašová rokle. Žije tu teplomilný hmyz a zajímavé druhy měkkýšů, na okrajích se dochovaly ostrůvky černozemní stepní vegetace.

Bohuchval Valkoun z Adlaru v r. 1601 přestavěl hrad na renesanční zámek. Pak v majetku Kolovratů, později sídlo Kinských až do r. 1945. Dnes jsou v zámku kanceláře, byty a učebny.

Jádro areálu staré budovy Jedličkova ústavu tvoří dům Polsko, původně barokní kasárna z 2. pol.17. století. R. 1860 přistavěn dvoukřídlý uliční trakt. R. 1913 zde otevírá Rudolf Jedlička Ústav pro léčbu a výchovu mrzáčků. V l. 1912-1917 úpravy Matěj Blecha, kubistická dostavba dvorní barokní budovy.

Čistírna odpadních vod byla postavena v letech 1901 – 1906 a sloužila k čištění většiny odpadních vod města Prahy. Provoz byl ukončen po dostavbě Ústřední čistírny odpadních vod v roce 1967. Projekt kanalizace i návrh technických parametrů čistírny vypracoval sir William Heerlein Lindley.

Komplex středověkých budov (středověká rychta Havelského Města, věž, Havelská brána) sjednocený v r. 1588 a klasicistně upravený Ignácem Janem Pilliardim kolem roku 1798.

Barokní děkanství z r. 1753 nechal vybudovat děkan Jan Tomáš Berghauer. Stojí na místě starších děkanských rezidencí. R.1760 poškozeno výbuchem střelného prachu, opraveno r. 1771. Na počátku 20. stol. byly ve zdivu budovy objeveny fragmenty předrománské baziliky sv. Vavřince z 1. pol. 11. století.

Na místě Starého proboštství je r. 1623 uváděna ohrazená vinice s letohrádkem, majetek Jana Kapouna z Karlova. R. 1712 zde nechal děkan Matěj Macht z Löwenmachtu vybudovat rezidenci. V budově se dochovaly, místy ve fragmentech, fresky Jana Ferdinanda Sochora (1686–1767). Dnes je zde mateřská škola.