Turistické cíle v okolí obce Hrubá Skála

Zachovalá rozhledna postavena v letech 1893-94. Původně 18 m vysoká věž zakončena otevřenou vyhlídkovou plošinou s cimbuřím opatřeným litinovým ochranným pásem. Dnešní tvar s prosklenou vyhlídkovou nástavbou získala až při úpravě v roce 1936.

Kopicův statek dříve Jirošova rychta nese jméno po svém majiteli Vejtěchu Kopicovi, vlastenci a sochaři-samoukovi, který zde žil v první pol. 20. stol. V okolí roubené chalupy vytesány do skal reliéfy a postavy z českých dějin, doplněné verši.

Terénní stopy po tvrzi Koprník ze 14. století se nacházejí jihovýchodně od současné stejnojmenné vsi na Mladoboleslavsku při polní cestě mezi Kněžmostkou a jejím levostranným přítokem.

Korunovační kašna, původně studna, uprostřed náměstí postavena r. 1836, r. 1936 doplněna o meteorologický sloup. Sestává se z vyšší střední části a dvou půlkruhových sloupových přístavků po stranách. Prostor přístavků uzavírají klasicistní mříže. Krytá plechovou přilbou a půlkuželovými stříškami.

Gotický hrad založený Benešem z Vartemberka před r. 1349, po r. 1370 radikálně přestavěn. R.1524 v držení Biberštejnů, renesanční přestavba. V 16. století za Lobkoviců nové hosp. budovy. Konec rezidenční funkce r. 1590 za Oldřicha Felixe z Lobkovic.

Zřícenina hradu. R. 1374 majetkem Zdeňka z Valdštejna, poté r. 1407 Petra ze Sloupna. Jako poslední zde sídlil Zdeněk ze Sloupna, r. 1454. Koncem 15. stol. panství připojeno k Semilům, poté k Návarovu, a v r. 1511 k Hrubé skále. R. 1514 hrad pustý.

Původní gotický kostel přestavěn v 17. století. V letech 1840–41 přistavěna zděná věž. Kostel je obklopen hřbitovem s ohradní zdí, do níž je vsazeno sousoší Kalvárie.

Gotický kostel z II. třetiny 14. století s barokně přestavěnou lodí zaujímá hřbet vyvýšeniny v centru vsi. Součást areálu se hřbitovem a zvonicí (viz heslo), rozšířeného zřejmě v 19. století o západní parkovou část s krucifixem a pomníkem padlých. Vnitřní zařízení pochází ze 17.–19. století.

Mohutný kostel z let 1914–5 dominuje s dřevěnou zvonicí, zachovalou z původního církevního areálu, obci pod vrcholem Vyskře. Stavbu s novorománskými názvuky, která do sebe pojala i prvky starého kostela, projektoval turnovský architekt Karel Salač.

Cenný gotický kostel ze 14. stol. si přes renesanční, barokní a novogotické úpravy podstatně uchoval původní vzhled. Přestože je od r. 1958 kulturní památkou, v 80. letech 20. stol. téměř podlehl zkáze. Záchranné práce začaly po r. 1989 a postupně pokračují dosud.

Původní dřevěný kostel ze 14. stol. poč. 18. stol. přestavěn ve stylu raného baroka. Kostel je obdélná stavba se štítovým průčelím. Presbytář čtvercový, na východě se sakristií. Interiér je trojdílný, loď vystavěna do centrálního osmistěnu.

Novogotický chrám byl postaven na místě kostela ze 13. století, který byl zbourán. Nový kostel byl vystavěn v l. 1825 - 1853. Jedna z největších novogotických sakrálních staveb v Evropě.