Turistické cíle v okolí obce Koleč

Wiehlův dům postaven v l. 1878-1880. Jednopatrový dům se sgrafitovou výzdobou. Sgrafita nad oknem připomínají stavebníka heraldickými motivy. Uvnitř vstupní haly v mozaice zhotovený latinský nápis SALVE, česky „buď zdráv“. Opravy v letech 1940, 1977 a 2002.

Novoklasicistní kašna vytvořená roku 1797 Františkem Xaverem Lederererem stojící na Uhelném trhu na pražském Starém Městě.

Zahrada uváděna r. 1413. Dle Popelky Bilianové zde býval Šabatec, místo, kde přespávali mimopražští židovští kupci a kde byl židovský špitál. Poč. 19. stol. zde byl výletní hostinec, r. 1888 postaven letohrádek. Z rozsáhlé zahrady zůstalo v důsledku činžovní výstavby koncem 19. stol. pouze torzo.

Bývalá koželužna Serváce Engla z Engelflusu z počátku 17. st.,od r. 1761 majetek Nosticů. V letech 1798 až 1803 zde žil Josef Dobrovský, v letech 1929–1940 historik Zdeněk Wirth, 1945–1980 Jan Werich, 1948–1968 básník Vladimír Holan.

Přírodní památka byla vyhlášena r. 2017 na toku Zákolanského (Dolanského) a Dobrovízského potoka k ochraně biotopu chráněného raka kamenáče a kriticky ohroženého raka říčního. Chráněné území je asi 14 km dlouhé při kolísající šířce několika metrů, protože zahrnuje jen koryto a břehy obou potoků.

Viniční usedlost na místě vinice Biskupky, doložené v 15. stol. Usedlost zde vznikla na počátku 17. stol., písemně doložena r. 1713. V 1. polovině 19. století přestavěna klasicistně. Dnes slouží jako obytná budova.

Pražské póly jsou nejvzdálenější body území Prahy ve směru jednotlivých světových stran a jsou určeny hranicí mezi hl. m. Prahou a Středočeským krajem. Na přelomu let 2020-2021 byly označeny betonovými patníky. Západní pól se nachází na hranici katastrů pražské Ruzyně a středočeské Dobrovízi.

Železniční most postaven r. 1873 na trati č. 121 Hostivice – Podlešín. Most je dvouobloukový, s 12 m vysokým středním pilířem, postaven z lomového kamene s pískovcovými klenáky. Most je mírně zakřiven a trať na mostě klesá, proto je výška proměnlivá, uprostřed cca 19 m. Opraven v roce 2005.

Viadukt postaven v letech 1872 - 1873 jako součást výstavby pražsko-duchcovské dráhy. Postaven z kamenného zdiva, pilíře obloženy kvádry z karbonového pískovce. Délka mostu 95 m a výška 17,7 m. Dochován v původním stavu bez úprav. V r. 2004 prohlášen za nemovitou kulturní památku ČR.

Pomník, který připomíná básníka, spisovatele a dramatika Julia Zeyera (1841-1901), byl postaven r. 1913 v pražských Chotkových sadech. Má podobu umělé jeskyně z balvanů jílovské žuly, v níž jsou mramorové postavy z jeho děl. Názvy jeho děl jsou na žulové desce na zadní straně pomníku.

Židovský hřbitov založen na poč. 19. stol. Zachováno kolem 200 náhrobků. V novější části hřbitova většina náhrobků chybí. Nejstarší náhrobek je z r. 1831. Na hřbitově se pohřbívalo do r. 1935. Židovský hřbitov zapsán do seznamu kulturních památek r. 1966.

Hřbitov z roku 1881, obřadní síň z počátku 30. let 20. století. Byl používán až do roku 1951. Dochovalo se 6 řad náhrobků. Hřbitov je nepřístupný.