Turistické cíle v okolí obce Trněný Újezd

Vlastní rodinná vila funkcionalistického architekta F. A. Libry se dvěma podlažími a s podkrovím vznikla v letech 1922-1923. Sloužila také jako sídlo architektonického ateliéru. Od 50. let 20. stol. změněna na činžovní vilu. Obytným účelům slouží dosud.

Raně barokní šestiboké palazzetto postavené r. 1696 Františkem Helfridem z Kaiserštejna. Přestavěn Lichtenštejny v pozdně empírovém slohu a zvýšen o patro. Novorenesančně upraven v r. 1864.

Manský (poplužní) dvůr byl založen již v 13. století spolu s obcí jako královský majetek. Nejdřív vypálen za husitských válek, obnoven a znovu do základů vypálen v r. 1632. Poté znovu povstal z popela (rod Drchkovských - do r. 1879) a existuje jako Lidický dvůr podnes. Soukromý majetek.

Objekt vzniklý scelením několika původně gotických domů v západní frontě horního Malostranského náměstí. Po bitvě na Bílé hoře je získal kníže Karel z Lichtenštejna, později sídlem různých vojenských i civilních úřadů. Krátkodobě majetkem Ledebourů.

Kamenná litopunkturní stéla pražského jemněhmotného energetického systému, materiálem je slivenecký mramor. Stéla postavena v červenci 2004 dle návrhu slovinského sochaře Marka Pogačnika (1944).

Původně biskupská tvrz, postavená stavební hutí Jana IV. z Dražic počátkem 14. století. Dochována řada architektonických prvků. Od počátku 18. století hospodářské využití (sýpka), v současné době prázdná a chátrající.

Objekt A1/24a/Z1Z zvaný také Váha prvorepublikového opevnění z let 1935–1938, zrekonstruovaný do stavu z roku 1938 a zpřístupněný veřejnosti jako muzeum.

Palác Krajířů z Krajku, vrcholně renesančně přestavěn Pernštejny. Lobkowiczové vlastnili palác v l. 1628–1948. V l. 1651–68 upraven raně barokně podle projektu C. Luraga. Dnes muzeum provozované rodinou Lobkowiczů.

Barokní palác Přehořovských z Kvasejovic z let 1702–1704 podle projektu G. B. Alliprandiho. Pozdně barokně upraven I. J. Palliardim. Od r. 1753 jej vlastnili Lobkowiczové. Dnes sídlo zastupitelského úřadu Spolkové republiky Německo.

Mariánské poutní místo postavili hradčanští kapucíni s podporou Lobkoviců roku 1626. Velká přestavba a rozšíření proběhly v 1. polovině 18. století pod vedením slavného architekta Kiliána Ignáce Dientzenhofera.

Čtyřkřídlý palác vznikl sjednocením dvou renesančních domů koncem 17. století, barokně upravených v polovině 18. stol. R.1842 přestavěn klasicistně stavitelem Janem Maximiliánem Hegerem. Ve dvoře arkády na sloupech s toskánskými hlavicemi a barokní věžovité schodiště. Památkově chráněn od r. 1964.

Monumentální sousoší z hořického pískovce vytvořené Josefem Václavem Myslbekem pro Palackého most. Sousoší vytesali přímo na mostě bratranci J.a F. Ducháčkovi v letech 1887–1888. Dne 14. 2. 1945 bylo poškozeno americkým bombardováním. Na Vyšehrad přeneseno r. 1947, na dnešní místo osazeno r. 1979.