Turistické cíle v okolí obce Slatina

Umělý přivaděč vody do Královského rybníka postaven na příkaz císaře Rudolfa II v roce 1596. Štola vede pod pod Belvedérským vrškem z Vltavy od novomlýnského jezu. Stavbu provedli havíři z Kutné Hory. V padesátých letech bylo dno štoly vydlážděno a při nízkém stavu vody je štola průchodná.

Dům s dochovaným románským jádrem. Dnešní půdorys vznikl spojením několika starších objektů v letech 1714–26. Goticky, renesančně i rokokově upravený, klasicistní portikus Johana Ludwiga Krannera z r. 1798.

Tvrz Šafránov byla kamenné stavení, původní renesanční jádro v 17., 18. a 19. st. upraveno a rozšířeno. Část o dvou podlažích se dvěma okenními osami měla střechu valbovou stejné výšky jako střecha mansardová. Stavba ze seznamu kulturních památek vyňata v roce 1985. Ve 20. stol. demolována.

Klasicistní palác, postavený počátkem 19. století architektem Františkem Pavíčkem pro arcibiskupa Salma, na místě několika původně gotických domů. Později spojen se sousedním Schwarzenberským. Sloužil též jako velvyslanectví Švýcarské konfederace, dnes součást Národní galerie.

Na místě paláce stály původně dva gotické domy, levý patřil Rožmberkům, v pravém žil od r. 1372 do r. 1399 stavitel Petr Parléř. Kolem r. 1596 byly domy přestavěny na třípodlažní renesanční palác. Roku 1737 byl barokně upraven A. V. Spannbruckerem. Dnes patří kapitule, které byl vrácen r. 1991.

Dům nazývaný podle saských vévodů, kterým jej věnoval Karel IV. r. 1348. Zachovány gotické sklepy a část zdiva. Renesančně přestaven Trčky z Lípy r. 1592. V l. 1826–28 upraven klasicistně. V 19. stol. zde byl hostinec a kavárna V. Steinitze a v l. 1898–1932 knihkupectví Josefa Švába-Malostranského.

Florián Gryspek z Gryspachu začal v poslední čtvrtině 16. století budovat sazenský zámek v renesančním slohu, k dokončení došlo patrně v roce 1606. Během druhé světové války zámek zcela zpustl, v letech 1947 – 1948 opraven.

Pravěké opevněné sídliště nad vesnicí Sazená bylo ze tří stran chráněno prudkými svahy a pouze ze severu je leteckou prospekcí a magnetometrickým měřením doložen příkop. Archeologům se dosud nepodařilo datovat období osídlení, ve vsi byla nalezena keramika doby hradištní.

Palác postavil v l. 1643–1656 hrabě Rudolf Colloredo-Waldsee. Původní raně barokní stavbu vytvořil G. B. Pieroni, na přestavbě na poč. 18.stol. se podíleli G. B. Alliprandi, B. Scotti a J. B. Santini. R.1794 jej koupili Schönbornové. R. 1924 jej koupila vláda USA a slouží jako sídlo velvyslanectví.

Funkcionalistická vila podnikatele Alexandra Schücka vznikla v letech 1928-1930 podle plánů architektů Victora Fürtha a Ernsta Mühlsteina. Sochu Evy pro výzdobu zahradní terasy vytvořila Mary Duras. V r. 1945 byla vila znárodněna, nyní slouží jako rezidence velvyslanectví Korejské republiky.

Nejvýraznějsí renesanční šlechtický palác Prahy vznikl po požáru roku 1541 na městišti několika vyhořelých objektů. Původně Lobkovický, od poloviny 17. století Schwarzenberský. Od I. republiky sídlem vojenského musea, po náročné rekonstrukci součástí Národní galerie.

Městečkem čili městysem je Vraný od r. 1513. Původní lehčí ohrazení zajišťovaly dvě brány. Dochovala se Východní, zv. Slánská s brankou pro pěší. Její renesanční podoba byla barokně upravena, do kartuše vložený znak pochází z 19. století. Rekonstrukce provedena v r. 2004.