Turistické cíle v okolí obce Kvasiny

Sloup se sochami Panny Marie, svatých Josefa, Anny, Jana Evangelisty a Jáchyma byl postaven roku 1723 na hlavním frýdlantském náměstí. Autorem byl v Zákupech působící Andreas Dubke. Na dnešní místo byl sloup přenesen roku 1898, kdy se po zboření staré radnice upravovala plocha náměstí.

Barokní socha znázorňující sv. Marka byla vytvořena v roce 1760, jejího autora prameny neuvádějí. Socha je památkově chráněna od r. 1958.

Vrcholně barokní socha zemského patrona sv. Prokopa, osazená na netypickém podstavci imitujícím skálu. Datace zezadu sochy nad lemem roucha do roku 1730. Ukázka vrcholně barokní sochařské práce v regionu. Je umístěna po levé vnitřní straně hlavního vstupu do zámeckého areálu. Památkově chráněna.

Benjamin z Vlknova postavil po r.1558 sídlo označované jako tvrz, zámek, nebo zámeček. R.1699 je získali pražští karmelitáni a zámeček přeměnili v hospodu. R.1952 převzalo objekt JZD, hospoda zrušena.

Pieta na kamenném podstavci s reliéfem Krista na hoře Olivetské z roku 1832. Opravena 1858.

Druhé z protějškových sousoší na dnešním Trčkově náměstí bylo postaveno roku 1731. Je věnováno ochránci proti ohni. Autorem je Braunův starší žák Jiří František Pacák, který je pojal v duchu dynamického baroka. V souvislosti s rekonstrukcí náměstí bylo v nedávných letech důkladně opraveno.

Jedno z protějškových sousoší na Trčkově náměstí. Autorství připisováno buď J. F. Pacákovi, nebo Ignáci Rohrbacherovi. Pozoruhodné personifikací Pomluvy, pojatou jako karikatura krále Václava IV., z jehož příkazu byl světec umučen. Postaveno roku 1729 u příležitosti Nepomukova svatořečení.

Budova vznikla přestavbou renesančního zámku, připisovaného Trčkům z Lípy, spíše ale zbudovaného po r. 1578 Kryštofem starším Betengelem z Neunperku. Po ztrátě funkce panského sídla tu (až do r. 1962) fungoval pivovar. Po restituci a rekonstrukci na poč. 21. stol. zde bylo vaření piva obnoveno.

Nedaleko Rokytnice v Orl. horách v lesích zvaných Suchá, na kopci Na hradě, býval malý hrádek. Ještě v 19. stol. zde byly skromné pozůstatky, které byly zničeny zalesněním lokality. Datace je velmi neurčitá, snad do období kolonizace kraje do přelomu 13. a 14. stol.. Písemné prameny k místu nemáme.

Barokně klasicistní budova z r. 1782 v místě renesanční synagogy zničené požárem v r. 1779. Za 2. sv. války zpustošena, po válce sklad a prodejna plynu. Od 90. l. 20. stol. zde sídlí Židovské muzeum Podorlicka a Památník Karla Poláčka.

Bývalá synagoga města Dobrušky s dochovanou mikví je nyní součástí Vlastivědného muzea, jehož hlavní sídlo je ve vedlejším, pův. rabínském domě. Její novogotická podoba pochází z r. 1868, kdy byla dokončena přestavba po dvou ničivých požárech města v 19. století.

Synagoga v Žamberku byla postavena na místě židovského obecního domu r. 1810. Židovské náboženské obci sloužila do r. 1939. Za války v ní byl sklad obilí, po válce skladiště věcí zabavených odsunutým Němcům. Roku 1947 ji získala Čs. církev husitská, která ji nechala v letech 1950–1954 přestavět.