Turistické cíle v okolí obce Rychnov nad Kněžnou

Sporé zbytky tvrze. V pramenech není uvedena, pouze v přídomku rodu z Orla a Dřele (1439-1480). Krátce poté opuštěna či vyhořela. Zříceniny zničeny hledači pokladů v 19. stol. Dochována zeď obytné stavby a terénní nerovnosti po ostatních stavbách.

Původně barokní dům č. p. 134 byl spolu se sousedním domem 208 přestavěn v klasicistním stylu. Společným znakem obou objektů jsou výrazné atiky, imitující II. patro. Dům náleží Sokolu, což se projevilo v jeho názvu i doplňcích výzdoby průčelí.

Dům v jihozápadním konci velkého opočenského náměstí je pozůstatkem jeho původní barokní zástavby. Byl postaven roku 1740, hlavní průčelí zdobí obraz Panny Marie Čenstochovské, jižní pak nika se sochou sv. Jana Nepomuckého. Nedávno byl vzorně opraven.

Roubený dům, kde se podle nálezů keramiky žilo již ve 13. stol. Přibl. od pol. 18. stol. má dům dnešní podobu. Dům byl r. 2008 ve velmi špatném stavu zakoupen panem Pavlem Střihavkou a za spolupráce s muzeem v Rychnově byl opraven. Byl zde nalezen obraz Panny Marie, jenž má svou legendu.

Současná fara vznikla v r. 1792 a nahradila starší objekt ze 17. století. Později v 19.-20. století došlo k neobarokním úpravám. Areál je dokladem farního hospodaření v prostředí venkovského městečka v 18. století a spolu s kostelem a souborem soch tvoří pozoruhodný a malebný urbanistický celek.

Barokní fara z r. 1715 severozápadně od kostela. V přízemí je kaple sv. Pavla. Před farou plastika Kalvárie z r. 1750, restaurována v r. 2003.

Barokní lovecký zámeček postavený v r. 1773 Františkem Oldřichem Kinským. Od r. 1812 přechází na kosteleckou větev. V r. 1870 byl zámeček přestavěn na myslivnu. Kostelecké větvi Kinských patřil do r. 1948 a v r. 1992 jim byl v rámci restitucí opět navrácen a slouží potřebám Kinského lesní zprávy.

Lovecký zámeček byl postaven v 1. pol. 19. století. Později sloužil jako myslivna a v současnosti jde o obytnou stavbu v soukromém vlastnictví.

Zbytky zaniklého gotického hradu postaveného snad pány ze Žampachu. Nevelký a ne zcela dokončený hrad byl již na počátku 15. století opuštěn pány z Častolovic a po ztrátě rezidenční funkce rychle chátral.

Stopy hradu neznámého původu i doby založení nad soutokem Hluckého a Bažinského potoka u osady Hluky. Dispozici hradu vévodí homolovitý pahorek, možné místo, kde stála věž. Pod ním nevelká plošinka, kde by mohl být palác.

Renesanční tvrz v Hoděčín byla postavena po r. 1541 Janem Lickem z Rýzmburka. Za Jaroslava ze Šternberka v l. 1860-74 přestavěna na klasicistní zámek.

Původně zde stál gotický hrad, jenž v 16. století zpustl a byl nahrazen tvrzí zbořenou až r. 1817. V r. 1867 nechal na jejím místě hraběcí rod Bubnů postavit zámek, který sloužil hospodářské správě jelenských statků.