Turistické cíle v okolí obce Jedlina

nebo vyberte

Jedlina

Královéhradecký kraj,  Rychnov nad Kněžnou  (RK)
Nalezeno celkem 147 záznamů, 9 / 13 stran, vyhledáno za 0.32 sec
 Peklo
312.0 m. n.m.
most, zachovalý, volně přístupno, Královéhradecký kraj, Peklo
Dřevěný most přes Zdobnici v místní části města Vamberk - Peklo. Postaven v první pol.19. stol. dodnes používán.
 pilíř se sousoším Nejsvětější Trojice
273.0 m. n.m.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Královéhradecký kraj, Kostelec nad Orlicí
Pilíř se sousoším Nejsvětější Trojice z r. 1874. Kvalitní příklad regionální kamenické produkce z 2. poloviny 19. století. Pilíř je výraznou dominantou západní části náměstí. V r. 2006 restaurován a v letech 2011-2012 provedena úprava - sloupky s řetězem okolo pilíře. Památkově chráněn.
 pivovar
258.0 m. n.m.
technická památka, chátrající, nepřístupno, Královéhradecký kraj, Borohrádek
Bývalý panský pivovar byl postaven v 16. stol., jeho provoz byl později přerušen, obnoven r. 1826. R. 1910 vyhořel, poté opraven, pivo se zde vařilo do r. 1914. Pivovar je v areálu hospodářských budov, který patří k zámku. Budovy pivovaru jsou v současnosti pronajaty společnosti vyrábějící nábytek.
 pivovar
308.0 m. n.m.
technická památka, chátrající, nepřístupno, Královéhradecký kraj, Opočno
Vznik pivovaru na severním obvodu zámeckého areálu v Opočně spadá do 60. let 16. století. Dnešní vzhled je výsledkem úprav v 18. a 19. století. Výroba byla zastavena roku 1933, od té doby sloužil jako hospodářský objekt. V posledních desetiletích je většina objektů prázdná.
 Potštejn
hrad, zřícenina, v návštěvních hodinách, Královéhradecký kraj, Potštejn
Zřícenina gotického hradu, založeného Prockem z rodu Drslaviců koncem 13. stol. V 16. stol. přestavěn a rozšířen Vilémem z Pernštejna, v 17. stol. opuštěn. V 18. stol. upraven hrabětem Harbuvalem de Chamaré.
 Potštejn
zámek - původní tvrz, zachovalý, v návštěvních hodinách, Královéhradecký kraj, Potštejn
Got. tvrz z 2. pol 15. st., v pol. 16. st. přestavěna Hrzány renesančně. V 17. st přestavěna raně barokně Záruby z Hustířan, pozdně barokní přestavba v pol. 18. st. za hrabat Horbuval-Chamare. Čyřkřídlá patrová budova je krytá mansardovou střechou.
 Přepychy
Podlazecký dvorec
tvrz, zaniklý, volně přístupno, Královéhradecký kraj, Přepychy
Jediný pozůstatek tohoto dvorce je vytesaný erb Vlkanovských z Vlkanova. Dvorec pocházel pravděpodobně už ze 14. stol., kdy byl součást zaniklé vsi Lazce. Jako dvorec v Přepychách se však uvádí až v r. 1573, kdy jej vlastní Kytlic z Ehrenbergu.
 Přestavlky
u Chocně
zámek - původní tvrz, zachovalý, příležitostně, Královéhradecký kraj
Přestavlky s tvrzí se poprvé připomínají v r.1440. V r.1558 Mikuláš z Bubna přestavěl tvrz na renesanční zámek. V pol.17.stol.Jan Otík Bukovský z Hustířan přestavěl barokně, přízemí bylo z kamene a roubené poschodí omítnuto. V této podobě je dodnes.
 radnice
ostatní - palác, dům, zachovalý, v návštěvních hodinách, Královéhradecký kraj, Rychnov nad Kněžnou
První písemná zmínka o budově rychnovské radnice je z roku 1596. Radnice na rychnovském náměstí je klasicistní, postavená v letech 1802–1804, pravděpodobně J. Najmanem. Sídlí zde Městské informační centrum.
 rodný dům Prokopa Diviše
ostatní, zachovalý, v návštěvních hodinách, Pardubický kraj, Žamberk
V obci Helvíkovice (dnes součást Žamberku) se 21. srpna 1698 narodil vynálezce bleskosvodu Prokop Diviš. Kousek od Divoké Orlice stojí Divišův rodný dům. Vedle domku stojí kopie původního bleskosvodu.
 Rychmberk
463.0 m. n.m.
hrad, terénní náznaky, volně přístupno, Královéhradecký kraj, Liberk
Hrad, z něhož se dochovaly pouze terénní nerovnosti, vznikl asi na přelomu 13.–14. století. Roku 1425 byl dobyt východočeskými husity, podruhé byl hrad dobyt roku 1457 vojskem krále Jiřího z Poděbrad. Roku 1495 se uvádí jako pustý.
 Rychnov nad Kněžnou
zámek, zachovalý, v návštěvních hodinách, Královéhradecký kraj, Rychnov nad Kněžnou
Zámek byl vybudován jako barokní stavba v letech 1676 – 1690 pro Františka Karla Liebštejnského z Kolovrat. Před rokem 1722 byl zámek patrně podle návrhu Jana Blažeje Santiniho-Aichla upraven do nynější podoby.