Turistické cíle v okolí obce Urbanice

Nevysoká rozhledna Na Kopečku v Licoměřicích se nachází na soukromém pozemku, avšak majitelé objektu č. p. 54 umožňují volný přístup veřejnosti.

Od roku 1973 se obora stala domovem druhé genetické linie vzácných bílých jelenů původem z Persie, kteří byli přivezeni do Evropy někdy kolem roku 1780. V roce 1998 zde vznikla Ukázková obůrka, kde je prezentován chov bílých jelenů, muflonů, daňků, dravců, sov a mnoha dalších divokých zvířat.

Pomník připomíná bitvu Rakouska a Pruska v roce 1742. Kdy pomník vznikl, není známo. Na hranolovém podstavci socha Matky Boží s tělem Ježíše v náručí. Socha Piety v roce 1927 poškozena. Panně Marii uražena hlava. Pomník obnoven. V průběhu 2. pol. 20. stol. sešel a takto se dochoval do současnosti.

Památník občanům Licoměřic a Lipovce, umučeným roku 1944 za podporu partyzánského odboje, se nachází na okraji lesa severně od Licoměřic. Autorem plastiky je sochař Oldřich Tlustoš (*1935) z Hradce Králové.

Podměstský mlýn pochází z 16. století. Areál s ohradní zdí s branami a fragmentem technického zařízení. Mlýn dokladem zástavby původního předměstí, součást středověkého města. Jednopatrová podélná budova. K mlýnu patří dvě klasicistní zděné brány. Mlýn památkově chráněn od r. 1966.

Pohránovský rybník je pozůstatkem původní pernštejnské rybniční soustavy, který byl poprvé zmíněn k roku 1496, aby byl koncem 50. let 19. století zmenšen kvůli výstavbě železnice, v roce 1865 vysušen a k jeho obnově došlo až roku 1888.

Čáslavský pomník Jana Žižky z Trocnova zadán r. 1878 Josefu Václavu Myslbekovi. Podobu vojevůdce konzultovali V.V. Tomek a M. Tyrš. Hranolový podstavec sochy podle návrhu Antonína Wiehla pochází z roku 1879. Pomník odhalen v srpnu 1880, od roku 1958 zapsán v seznamu kulturních památek.

Pomník k 600. výročí konání Čáslavského sněmu na Kostelním náměstí vedle kostela sv. Petra a Pavla. Instalován 2.12.2021 v rámci projektu "Boží bojovníci - 600 let.

Pomník čáslavského utrakvistického kaplana, který byl v Čáslavi r. 1627 popraven čtvrcením. Pomník stojí před kostelem sv. Petra a Pavla. Osmiboký sloup zdobený trnovou korunou na členěném podstavci s hlavicí završenou kalichem byl postaven roku 1925 Karlem Borovičkou podle návrhu arch. Bohumíra Kozáka.

Pomník z r. 1960, v r. 2000 obnovený pietní deskou, připomíná největší železniční neštěstí v dějinách Československa. Dne 14.11.1960 kus od stanice Stéblová na trati Pardubice–Hradec Králové došlo k čelní srážce dvou osobních vlaků s následným požárem. Zahynulo 118 lidí.

Secesní budova z doby okolo r. 1910. Patrová dvoukřídlá budova s dvoupatrovou věží s hodinami. Oprava poč. 20. let 20. stol. Nad okny z obou stran umístěny znaky Československé republiky. Budova památkově chráněna od roku 1958, dosud slouží původnímu účelu.

Empírová usedlost z doby kolem roku 1830 se starší renesanční částí. Jádrem je patrová obytná stavba. Obytné budovy s bohatě zdobenou fasádou. K levému křídlu přiléhá ohradní zeď s bránou do dvora. Od r. 1966 chráněná kulturní památka.