Turistické cíle v okolí obce Chržín

Bývalé děkanství je barokní patrová nárožní budova. Současná podoba z přestavby stavitele J. Š. Panetiho kol. r. 1700. Na nárožích sochy sv. Judy a sv. Salvátora z r. 1717. V současnosti je zde umístěn Dům s pečovatelskou službou, areál volného času a galerie.

Zikmund Vilém z Blevic a z Nosovic vybudoval na místě tvrze v r. 1606 renesanční zámek. Josef z Lobkovic přestavěl zámek v r. 1853 v pseudogotickém stylu. V 60. letech 20. stol. let zámek renovován do podoby z počátku 17. století.

Zaniklá tvrz Drasty je doložena pouze po dobu jednoho století, poslední zmínka je z r. 1482. Není známo, kde přesně stála ani jak vypadala. Osada Drasty asi o 20 staveních je nyní místní částí města Klecany.

Dřevěná zvonička ojedinělé konstrukce. Tvoří ji čtveřice sloupů s ondřejskými kříži. Na dřevěných sloupech stanová střecha. Na ní zvonička s kuželovitou stříškou. Zvonička pochází z 19. stol. Na vrcholku vysoký křížek.

Dřevěná zvonička tvořena hraněným trámem na betonovém soklu. Kryta kuželovou stříškou. Originál zvonu z roku 1842 uložen na obecním úřadě. Na místě jeho kopie. Zvonička zapsána do seznamu kulturních památek r. 2006.

Areál bývalého uhelného dolu, dnes hornický skanzen a tzv. "expozice posledního dne", kdy jsou uchovány stroje a zařízení tak, jako by jej horníci právě opustili.

Jde o přízemní budovu obdélníkového půdorysu krytou výraznou mansardovou prejzovou střechou. Ve dvoře domu stojí objekt, pravděpodobně "fíkovník" nebo zimní zahrada. Obytná přízemní budova s jednoduchou hladkou fasádou, krytá mansardovou střechou je zapsána do seznamu kulturních památek od r. 1987.

Dům s věží je přízemní zděný omítnutý dům. K domu přiléhá patrová hranolová věž s cimbuřím. Romantická stavba z druhé pol. 19. stol. Stavba se výrazně uplatňuje urbanisticky. Zapsán do seznamu kulturních památek r. 1987. V soukromém vlastnictví, nepřístupné.

Novorenesanční dům U Bílého lva postaven v roce 1898 podle návrhu Aloise Samohrda. Velký nárožní několikapatrový dům se štíty a věží v nároží. Dům zdobí na fasádě vlastenecké malby od pražských malířů L. Nováka a F. Záhorského. Zděná, třípatrová, novorenesanční budova. Památkově chráněna od r. 1967.

Evangelický kostel pocházející z roku 1885 je vystavěn v pseudorománském slohu se čtyřbokou věží, zapuštěnými sloupy a trojúhelníkovým štítem v průčelí.

Fara v Minicích uváděna od r. 1352. Současná stavba byla roku 1826 vystavěna v klasicistním slohu na místě původní zchátralé budovy. Je na seznamu kulturních památek ČR. V l. 1832-46 zde působil farář Jan Valerián Jirsík, pozdější českobudějovický biskup. Před několika lety částečně rekonstruována.

Fara je barokní soubor staveb dochovaný v původním stavu. Areál tvoří budova fary, chlévy, zděná brána, špýchar s kůlnou a stodola. Areál fary vymezuje ohradní zeď. Stále využíváno k farním účelům. Fara zapsána do seznamu kulturních památek r. 1966.