Turistické cíle v okolí obce Pardubice-Lány na Důlku

Dochovaná budova tvrze, pozůstatky středověké tvrze jsou vidět ze zadní strany, kde jsou stopy trámků balkonu tvrze. První písemná zmínka o tvrzi je z roku 1467. Dnes je budova bývalé tvrze (čp. 25) soukromým majetkem.

V r. 1257 je zmíněn Hons z Vícemilic. Zde se pravděpodobně narodil neznámější člen tohoto rodu táborský hejtman Jan Hvězda z Vícemilic. V r. 1464 se udává tvrz a část vsi v majetku Jana Lebky ze Zájezdce. Před r. 1478 získává Lebkovu část Michek z Libice, který ves v r. 1478 prodává a tvrz zaniká.

Vila rodu Thun Hohenstein byla vystavěna v 80. letech 19. století. Poté byla pravděpodobně nesvéprávným majitelem věnována místním dětem a přebudována na školu. Dále sloužila jako národní výbor, škola, školka i kanceláře JZD.

Betonová vodárenská věž v Kladrubech nad Labem z 20. let minulého století byla v letech 2014-2015 upravena výstavbou vnějšího kovového schodiště na rozhlednu přístupnou v rámci prohlídek Národního hřebčína.

Věž nechal na přelomu 19. a 20. století vystavět František Josef kníže z Auerspergu v tehdejší oboře jako požární hlásku. Po 2. světové válce obora zrušena a věž zchátrala. Nyní je věž s horní dřevěnou nástavbou opravena, vzhledem ke vzrostlým stromům prakticky bez výhledu.

Novorenesanční vila, postavená architektem Františkem Schmoranzem st. pro Jiřího Larische-Mönicha. Areál sloužil za 2. světové války nacistickému vojsku. Po válce v rukou podniku Tesla a Foxconn. Od r. 2015 majetek Čs. obce legionářské a upravován na muzeum.

Zámeček Staré Ždánice, bývalá neorenesanční rezidence mlynářského rodu Prokešů, byl postaven v roce 1877 mlynářem Josefem Prokešem. Později ji baron Nathaniel Filip de Aras přetvořil na romantický zámeček. Dnes je v procesu rozsáhlé rekonstrukce, při níž se mění na rodinné sídlo a kulturní centrum. Zámeček zaujme svou romantizující architekturou, unikátním starožitným zařízením a vnitřní výmalbou. Obklopuje jej okrasná zahrada. Veřejnosti je přístupný během pravidelných kulturních akcí.

Zámek spolu s kostelem sv. Václava a Leopolda, vytváří jeden celek a je součástí areálu Národního hřebčína, který je od roku 2002 národní kulturní památkou. Starokladrubské koně, stáje i zámek jsou součástí prohlídkových okruhů.

Opevnění, snad pozůstatek velké tvrze, dávané do souvislosti s ochranou majetků Opatovického kláštera, pravděpodobně zničené husity. Zachovány 3 koncentrické linie valů a příkopů a mohutný centrální pahorek beze stop zástavby.

Původně tvrz, potom dřevěný zámek. V roce 1803 úplně vyhořel. Nový zámek byl vystaven hrabětem Karlem z Paarů.

Jediná dochovaná brána původního pernštejnského městského opevnění, která se sestává z vlastní 60 m vysoké věže s vyhlídkovým ochozem a předsunutého předbraní z roku 1507 od Mistra Pavla. Poslední úpravy provedeny v roce 1912.

Velice dobře zachovalý židovský hřbitov z 15. století s přestávkami používán až do roku 1940. Dnes udržovaný a přístupný jen příležitostně.