Turistické cíle v okolí obce Pardubice

Chráněné území tvoří dvě menší bezodtokové lesní tůně na místě někdejšího třešňového sadu. Předmětem ochrany jsou populace obojživelníků a jejich biotop. Zejména se jedná o čolka velkého a možnost jeho rozmnožování.

Zříceniny nevelkého hrádku z 14. stol. majitele Matyáše z Rabštejna. Po opuštění Bohuslavem Mazancem z Frymburka v 1585 se uvádí jako pustý. Po romantických přestavbách na počátku 19. stol. byl upraven a dostavěn palác se dvěma místnostmi.

V místech Podhůrského dvora staví Pernštejnové v 1/2 16.st. v daňčí oboře renesanční lovecký zámeček - Jägerhaus. Prodělal několik stavebních úprav, barokních, klasicistních i architektonicky devastujících z konce 20.stol. Dnes byl vrácen do klasicistní podoby a je nejstarším objektem obce Ráby.

V r. 1882 baron Richard Drasche z Wartinbergu nechává postavit lovecký zámeček v alpském stylu nedaleko vsi Ráby. V minulém století sloužil jako Ústav pro mentálně postižené. Sociálnímu ústavu byla postavena v r. 2000 v Rábech nová budova a dnes zámeček slouží jako Muzeum perníku a centrum pro děti.

Radnice postavená roku 1530 na parcelách tří starších domů s využitím architektonických článků z pardubické pernštejnské terakotové dílny. Přestavěna 1772, upravována v 19. a 20. století. Dnes sídlo městského úřadu, v přízemí restaurace.

Restaurace byla postavena koncem 19. století. Původně celodřevěná stavba prošla několika úpravami a opravami. Jejími hosty byly význačné osoby, herci, skladatelé, muzikanti, zpěváci, básníci, spisovatelé, politici. Děti zde jistě zaujme nádherně vymalovaná perníková chaloupka a venkovní tělocvična.

Domek, typická zemědělská usedlost a kovárna s jednou obytnou místností, je místem, kde se narodil Václav Veverka kovář a s bratrancem Františkem vynálezce ruchadla, které zjednodušovalo a zkvalitňovalo orbu. Na zahradě domku památník ve tvaru pylonu, za domem památník v místě první orby ruchadlem.

První zmínka o vsi je z roku 1372, kdy byla součást Opatovického kláštera. Po jeho zániku patří k panství Kunětická Hora. Možný stavitel tvrze byl Jan Otec z Chrastu, který obec držel v roce 1480. Je možné, že objekt nebyl nikdy dostavěn, protože už v roce 1491 se panství stává majetkem Pernštejnů.

Chátrající novogotický letohrádek postavený Karlem Weinrichem r. 1880 mezi Dobřenicemi a Rohoznicí. Obdélná zčásti patrová budova s cimbuřím a okrouhlou věžičkou.

Lichoběžníkové tvrziště vzniklé před husitskými válkami, bylo součást majetku opatovického kláštera. Poté patří k panství Kunětická Hora. Kolem roku 1480 je držena jako zástava Mikulášem Otcem z Chrastu. Kolem r. 1900 byly na tvrzišti nalezeny kameny, cihly, silný řetěz a další předměty.

R. 1650 Bohuslav F. Berka z Dubé přestavěl rensanční tvrz v jednopatrový čtvercový zámek. R.1728 přistavěno k východní straně barokní křídlo zakončené zámeckou kaplí. V 70.letech zámek opraven, odstraněny poslední barokní znaky.

Patrné zbytky valů po menším tvrzišti pravděpodobně ze 14. století nedaleko zámku, opuštěného v 17. století. Na místě tvrziště je postavený pohledný domek s mansardovou střechou. Domek je na až 1,5 metru vysokém „kopečku“, který je patrnou dizpozicí.