Turistické cíle v okolí obce Litoboř

Dvě barokní souměrně umístěné a obdobně vystavěné kaple za presbytářem kostela byly postaveny kolem r. 1740. Jižní kaple zasvěcena sv. Janu Nepomuckému.

Hrad ve městě Dvůr Králové vnáší mnoho otazníků. Předpokládá se, že stával jihovýchodně od kostela sv. Jana Křtitele a vznikl z knížecího dvorce při opevnění města. K jeho stoprocentní existenci chybí jak písemnosti, tak jasný archeologický nález.

Novogotický evangelický kostel v Bohuslavicích z let 1898-1899 podle projektu Josefa Blechy od r. 2010 majetkem obce a opraven. Od r. 2012 užíván pro občasné koncerty a jako společenský a kulturní prostor obce. Zachována možnost využití pro evangelické církevní obřady.

Stavba evangelického kostela byla dokončena v novogotickém slohu v roce 1900. Po 2. světové válce byl velice málo využíván a začal chátrat. Po rekonstrukci byl v roce 1980 přeměněn na Koncertní síň B. Martinů a slouží kulturním potřebám města.

Neobvyklá fontána z r. 2006 s námětem z historie města je dílem místního sochaře Jaroslava Černého. Připomíná událost z r. 1817, kdy byl místním kaplanem ve věži kostela nalezen tzv. Rukopis královédvorský.

Pěkný výrazný pahorek čtvercového tvrziště, asi tři metry vysoký, v zahradě čp. 35 v severovýchodní části vsi. Vznik tvrze lze předpokládat v druhé polovině 14. století.

Holohlavský rybník je vodní plocha o rozloze necelých 4 ha, která svého času fungovala v úzké souvislosti se zdejší pazdernou, a proto se původně nazývala Pazderní rybník.

Zbytky tvrze, připomínané v polovině 14. stol. a naposledy uváděné r. 1406. Zanikla pravděpodobně požárem. Tvrziště je z jihu porušeno těžbou kamene.

Opevnění na vrchu Homolka nad Starým Náchodem. Jádro opevnění mělo rozměry 42 x 26 m, chráněno mohutným valem, vysokým 3 m a širokým téměř 9 m. Stopy v terénu dodnes jasně zřetelné. Středověký původ nebyl prokázán, patrně jde o zbytek opevnění z období sedmileté války (1756 - 1763).

Renesanční tvrz postavila jaroměřská městská rada asi v pol. 16.stol. Do 19. stol patří Jaroměři, poté slouží k bydlení. R. 1971 rekonstruována. Obdélná renesančně-barokní budova s přístavkem, zčásti podsklepená. Dnes v soukromém vlastnictví.

Pouze terénní náznaky po hradu z 2. pol. 13. st., který byl objeven r. 1974. Skládá se ze 2 slepencových skal a malé plošinky. Měl zřejmě strážný charakter a byl součást fortifikačního systému švabenické kolonizace v oblasti.

Novorománská hřbitovní kaple, zasvěcená svaté Ludmile, byla postavena na tehdy nově založeném komunálním hřbitově v Úpici v roce 1887. Pozemek k jeho zřízení poskytl úpický měšťan pan Freibert. Hřbitov je zajímavý i tím, že má židovskou sekci, neoddělenou zdí od zbytku hřbitova.