Turistické cíle v okolí obce Vysokov

Pískovcový kříž z roku 1827, v horní části doplněn o moderní kovový křížek (pravděpodobně z roku 2003). Stojí na významném bodu staré poutní cesty do Vambeřic.

Pěchotní srub Pod lesem dobudovaný r. 1938 je součástí dělostřelecké tvrze Skutina a není přístupný veřejnosti. Objekty opevnění mezi Sněžným a Olešnicí v Orlických horách spojuje zelená turistická značka.

Srub je součástí pevnostní linie Československého opevnění z roku 1938 mezi obcemi Polom a Sedloňov v Orlických horách uprostřed polí. Kolem srubu jsou menší bungry zvané řopíky.

Vzorně rekonstruovaný veřejnosti přístupný pěchotní srub čs. pohraničního opevnění, od roku 1989 v péči Klubu vojenské historie Náchod.

Mohutná bastionová pevnost byla vybudována v l. 1780-87 na podnět císaře Josefa II. pro střežení Náchodské branky proti invazi Prusů. Projekt vypracoval inženýr a generál Duhamel de Querlonde. Raritou je systém podzemních chodeb (45 km). K obléhání pevnosti nikdy nedošlo, Prusové ji r. 1866 obešli.

Mariánské sousoší pochází z dílny Matyáše Bernarda Brauna a bylo postaveno v letech 1722–1727. Renovováno v roce 1997. Originály soch jsou vystaveny v lapidáriu pevnosti Josefov.

Po požáru města r. 1866 postaven pivovar se sladovnou, v provozu od r. 1870. R. 1902 zřízena lednice, r. 1904 parní pohon. R. 1948 znárodněn, od r. 1969 pivo nese jméno Rampušák. Od r. 1985 pouze stáčírnou náchodského piva, r. 1991 vaření piva obnoveno, od r. 2008 opět pod jménem Rampušák.

Mlýn byl postaven v r. 1708 benediktinským klášterem. V r. 1767 jej získal Melichar Klíma a r. 1854 ho koupil od František Richtera mlynář František Freiwald. V r. 1867 ho získal Josef Pelly a poté Josef Beran, který zde byl mlynářem do r. 1950, kdy provoz mlýna skončil.

Podkova v dlažbě Karlova náměstí má připomínat podkovu, kterou údajně ztratil kůň krále Fridricha Falckého při útěku po prohrané bitvě na Bílé hoře r. 1620 přes Náchod do Slezska. O podkově se traduje, že nosí štěstí a plní přání.

Žulový pomník s černou nápisovou deskou je věnován čtyřem pruským důstojníkům ze 2. gardového granátnického pluku císaře Františka, kteří padli 28. června 1866 v bitvě u Rubínovic. Pomník zřídil Spolek pro udržování válečných hrobů a pomníků z roku 1866 ve Starém Rokytníku v roce 1929.

Pomník z r. 1901, od brněnského sochaře J. E. Tomoly, na místě, kde byla 27. června 1866 svedena jezdecká bitva mezi rakouskou jízdní brigádou generála Solmse a pruskou jízdní brigádou generála Wnucka. Srážka si vyžádala 319 lidských obětí.

Pomník z černé leštěné žuly připomíná od roku 2017 působení vlasteneckého kněze a lidumila Josefa Regnera Havlovického v Hronově v letech 1831-1845.