Turistické cíle v okolí obce Nové Město nad Metují

Barokní kostel sv. Maří Magdalény pochází z let 1702-1704 a postavil ho Kašpar Klinkert z Kladské Bystřice. Stojí na hřbitově a nyní je filiální ve farnosti Bystré v Orlických horách. Nedělní bohoslužby se konají jen jednou za měsíc. Od r. 1958 chráněná kulturní památka.

Barokní kostel sv. Maří Magdalény z 18. stol., postaven na místě staršího gotického. Ten se jako farní připomíná již před r. 1362. Oltář z 18. století od sochaře J. Hartmanna, varhany z r. 1729, barokní křtitelnice, obrazy křížové cesty z první pol.18. století.

Barokní kostel byl vystavěn v l. 1709 - 1716 purkmistrem F. Jedličkou. U kostela byl v l. 1709 - 1856 hřbitov. Kostel byl zrušen za císařských reforem r. 1791 a poté sloužil různě, i jako sklad střelného prachu. R. 1846 byl opraven a znovu vysvěcen. Důkladně opraven r. 1875 a v l. 1999 - 2001.

Původní gotický kostel sv. Michaela archanděla ze 14. století barokně přestavěn počátkem 18. stol. Vedle kostela socha sv. Jana Nepomuckého. Jednolodní kostel s presbytářem, sakristií a masivní hranolovou věží. Kolem místní hřbitov.

Farní kostel sv. Mikuláše v Bohuslavicích gotického původu upravován převážně barokně v 17., 18. i 19. století. Vnitřní zařízení vesměs novorenesanční z 20. stol. Pravidelné bohoslužby zajišťovány ex currendo z farnosti České Meziříčí. Památkově chráněn od r. 1958.

Barokní kostel sv. Mikuláše v Dobřanech nahradil r. 1738 dřevěný gotický kostel, který je doložen jako farní již r. 1358. Nyní je kostelem filiálním ve farnosti Bystré v Orlických horách. Od r. 1958 je zapsán v seznamu kulturních památek ČR.

Barokní kostel na místě svatyně z r. 1385 nechal postavit v l. 1741–47 Rudolf Josef hrabě Colloredo. Po zřícení klenby novorenesančně obnoven r. 1901. Jednolodní obdélný s hranolovou věží před jižním průčelím, pravoúhlým závěrem a čtvercovou sakristií v ose. U kostela památné lípy z l. 1849 a 1918.

Barokní kostel sv. Petra a Pavla s hřbitovem byl postaven v letech 1721-23, je dílem českého architekta italského původu Jana Blažeje Santiniho.

Současný kostel sv. Petra a Pavla je barokní stavba z let 1739-1741, kterou zbudoval tehdejší majitel panství František Karel Kolowrat Liebsteinský. Stavba byla umístěna jihozápadně od staršího dřevěného kostela, zbořeného počátkem 18. stol. Nyní je filiální ve farnosti při děkanství Dobruška.

Farní kostel sv. Prokopa v Přepychách gotického původu ze 14. stol. přestavěn renesančně r. 1574 za Viléma Trčky z Lípy a Lichtenburka. Věž nově postavena r. 1841. Konají se zde pravidelné bohoslužby. Od r. 1958 kostel s ohradní zdí pův. hřbitova chráněn jako kulturní památka.

Kostel sv. Štěpána poprvé zmiňován r. 1355 jako farní, s patronátem Alberta z Ryzemburka. Kostel rozšířen a barokně přestavěn v 2. polovině 17. století. Interiér upraven v polovině 19. století a na počátku 20. století.

Dřevěná stavba kostela doložena r. 1350, kamenná pozdně gotická postavena poč. 16. stol. Radikální barokní přestavbu v letech 1709-1724 provedl Mikuláš Rossi. Po ničivém požáru města r. 1806 interiér kostela klasicistní, děkanství postaveno nově r. 1808, nahrazena zničená pozlacená báň zvonice.