Turistické cíle v okolí obce Náchod

Zařízení k zachycování podpovrchové vody, vybudované v roce 1862. Roku 2000 byly zrekonstruovány. Sloužily zejména k napájení dobytka a k uchovávání potravin.

Stopy hradu neznámého původu i doby založení nad soutokem Hluckého a Bažinského potoka u osady Hluky. Dispozici hradu vévodí homolovitý pahorek, možné místo, kde stála věž. Pod ním nevelká plošinka, kde by mohl být palác.

Zřícenina hradu postaveného ve 13. stol. jako panství rodu Panewitzů. Poprvé dobyt husity. V 16. století sloužil jako sídlo loupežníků, byl dobyt a zbořen. Od té doby ve zříceninách.

Zbytky tvrze, připomínané v polovině 14. stol. a naposledy uváděné r. 1406. Zanikla pravděpodobně požárem. Tvrziště je z jihu porušeno těžbou kamene.

Opevnění na vrchu Homolka nad Starým Náchodem. Jádro opevnění mělo rozměry 42 x 26 m, chráněno mohutným valem, vysokým 3 m a širokým téměř 9 m. Stopy v terénu dodnes jasně zřetelné. Středověký původ nebyl prokázán, patrně jde o zbytek opevnění z období sedmileté války (1756 - 1763).

Novorománská hřbitovní kaple, zasvěcená svaté Ludmile, byla postavena na tehdy nově založeném komunálním hřbitově v Úpici v roce 1887. Pozemek k jeho zřízení poskytl úpický měšťan pan Freibert. Hřbitov je zajímavý i tím, že má židovskou sekci, neoddělenou zdí od zbytku hřbitova.

Na druhém červenokosteleckém hřbitově v bývalé zahradě kupce Vacka ponechán symbolický hrob Viktorky, postavy z Babičky Boženy Němcové, pravým jménem Viktorky Židové.

Tvrz založil v druhé pol. 13. stol. Hron z Náchoda. První písemná zmínka r. 1422. Za husitských válek se jí zmocnil Jan Kolda ze Žampachu. Poslední zmínky z r. 1462. Kolem r. 1500 se z ní stává svobodný dvůr, který na jejím místě stojí dodnes.

Hronovský Husův sbor byl vybudován v letech 1923-1924 pro nově založenou Církev československou podle plánů hronovského stavitele Bohumila Kubečka. Slavnostně otevřen byl 2. srpna 1924.

K otevření sboru Apoštola Pavla církve československé v Polici nad Metují došlo v r. 1920 a r. 1937 byl zakoupen pozemek pro stavbu svatostánku. Kostel církve českomoravské (dnes Církev československá husitská) byl postaven v letech 1939-1940 podle návrhu místního architekta Jaroslava Šlambora.

Jiráskovo divadlo bylo postaveno roku 1930 v neoklasicistním stylu architektem J. Freiwaldem. Najdeme zde Velký divadelní sál, Malý sál využívaný k pořádání výstav, Jiráskovo muzeum a v přístavbě z roku 1999 nový víceúčelový sál Josefa Čapka.

Bohatě zdobená barokní kalvárie u božanovského kostela vznikla v r. 1796. Nechal ji postavit dle nápisu na zadní straně kříže Iassen Johann George Tölg Schölke.