Turistické cíle v okolí obce Vidochov

Zámek přestavěn z tvrze jičínskými jezuity na přelomu 17. a 18. století. Tvrz se poprvé připomínaná v r. 1368 jako majetek Čéče z Tuře. Původní tvrz zpustla za držení Berků z Dubé v l. 1529 – 1542. V r. 1542 ji koupil Albrecht mladší z Valdštejna.

Postaven v letech 1630-34, upraven do klasicistní podoby v roce 1768, v roce 1813 zbudovány arkády. Od této doby chátral až do 19. století, kdy se dočkal oprav a v současné době celkové obnovy.

Zachovalá podzemní část tvrze z 16. století na místě předchozího slovanského hradiště. Tvrz založil před rokem 1542 Majnuš Bukovský z Hustířan. Tvrz zpustla během třicetileté války a na jejích původních sklepích stojí novodobá budova.

Částečně poškozené tvrziště na západním okraji vsi nad přírodním amfieátrem nacházející se na lesem porostlé ostrožně. Její existenci potvrdil až archeologický výzkum v roce 1999. V roce 1534 se píše Jiří Světlík z Vichovy, patrně služebník pánů z Valdštejna.

Vodní elektrárna vybudována v roce 1881, snad dle návrhu J. F. Fischera . Sloužila k pohonu papírenského stroje v papírně (bývalém zámku) v Hostinném. Vybavena byla dvěma Girardotovými turbínami. Původní zděná stavba byla rozšířena o dřevěnou část. Elektrárna je od roku 1993 památkově chráněna.

Malebná přehradní nádrž na Labi s novogotickou hrází z let 1903-1919 s malou vodní elektrárnou. Od r. 2010 národní kulturní památka.

Zámek vystavěl v l.1533-1546 Kryštof z Gensdorfu. Současnou podobu získal za Viléma Miřkovského ze Stropčic při pozdně renesanční přestavbě v l.1605–14. V r.1820 proběhla přestavba zámku a upraveno i jeho okolí. Další přestavba z přelomu 19.a 20.st.

Hašek z Vrchlabí kolem pol.14.st. postavil ve Vrchlabí panské sídlo, prvně ale písemně připomínané až v roce 1454. Tvrz stávala v parku nedaleko dnešního zámku. R.1574 je tvrz ještě připomínána. Později zcela zanikla.

Oválné tvrziště na okraji prostředního ze tří rybníčků. První zmínka je z r.1396, kdy je zde uváděn Čeněk ze Zátluk. Jediná zmínka o tvrzi je z r.1496, kdy se uvádí jako pustá. Zanikla pravděpodobně za neklidných dob Jiřího z Poděbrad. Na tvrzišti se dochovala zídka z nasucho kladených kamenů.

Zarostlé tvrziště leží nad obcí Žďár. Na konci 14. století se připomínají zemané Diviš ze Žďáru (r. 1375) a Pešík ze Žďáru (r. 1395), samotná tvrz se však v písemných pramenech přímo nezmiňuje a patrně krátce nato zanikla. Na místě jsou znatelné valy a příkopy, které byly součástí opevnění tvrze.

Opevněné sídlo – tvrz nebo malý hrad – bylo postaveno podle archeologických nálezů v období přelomu 13. a 14. století. V písemných pramenech nejsou o této stavbě žádné zmínky, patrně šlo o rodové sídlo zemanů ze Ždírce. Opevněno strmými srázy, valy a příkopy, zachován malý zbytek zdi.

Tvrz byla založena pravděpodobně Valdštejny v 15. století, tvrziště zastavěné budovami, sklepení jedné z nich je původní i s gotickým portálem. Terénní hrany v severní a západní části pozemku jsou zřejmě pozůstatky dispozice tvrze.