Turistické cíle v okolí obce Kladno-Rozdělov

Na místě dnešní budovy původně patrový dům čtvercového půdorysu, sloužil do r. 1877 jako městská radnice. V roce 1887 zvýšen o druhé poschodí a přistavěna hodinová věž. Současná podoba z doby okolo roku 1910. Později zde umístěn Městský archiv a od r. 2002 Státní okresní archiv.

Na kopci Homolka stálo hradiště v době eneolitu, pozdní době kamenné, což bylo období zhruba 4500 až 2300/2100 před Kristem. Později vrch obývali lidé únětické kultury a v raném středověku zde bylo malé pohřebiště.

V letech 1910 - 1912 postavena budova Městského divadla v Kladně. Roku 1929 instalována slavnostní opona. Jejím autorem je Josef Wenig. Stavba s dvěma věžovitými křídly a širokou terasou. Hlediště obdélné. Budova od r. 1958 památkově chráněna.

Gotická tvrz ve Středoklukách doložena od r. 1399, r. 1420 jako katolický majetek vypálena husity. V r. 1623 zkonfiskována pro stavovský odboj majitele, r. 1631 zpustošena Sasy. Od r. 1645 v majetku jezuitů chátrala, po konci 18. stol. její rozvaliny v hosp. dvoře zanikly beze stopy.

Šubrtův statek je součástí Třebízského Národopisného muzea Slánska. Pochází ze 17. stol. Novější část přistavěna před r. 1841. Statek rozložen po obvodu obdélného dvora. Průčelí s vjezdovou bránou a brankou. Dvůr ukončen stodolou. Památkově chráněno od r. 1978.

Mlýn pocházející ze 17. stol., zpočátku patřil městečku Unhošť, v r. 1675 prodán do soukromých rukou. V r. 1869 vyhořel. Provoz mlýna ukončen r. 1920.

Zaniklá středověká ves založena koncem 13. století, zanikla na přelomu 15. a 16. století. Dochované terénní stopy zdí domů, hranic jednotlivých parcel a sklepů.

Synagoga v maurském slohu postavena v roce 1865. Skládá se z modlitebny a dvoupatrové obytné časti, která sloužila jako byt rabína. Dnes je v synagoze městský archiv.

Pozdně klasicistní synagoga z r. 1858, židovské bohoslužby se zde konaly do druhé světové války, v roce 1950 přeměněna na modlitebnu Církve československé husitské.

Roku 1931 postavil podle projektu F. A. Libry pro velvarskou židovskou obec zdejší stavitel J. Bišický funkcionalistickou synagogou, jednu z posledních na našem území. Stavebník ji využíval jen do začátku německé okupace zbytku českých zemí. Od roku 1949 zde fungují různá školská zařízení.

Na místě židovského domu postavena r. 1884 synagoga. Novorenesanční stavba. V interiéru kopie plastiky Ukřižovaného Krista od Františka Bílka. Bohoslužby zde slouženy do začátku nacistické okupace. Nyní v majetku Církve československé husitské.

Barokní panská sýpka pochází z roku 1788. Štít s křídlatými zdmi a trojúhelníkovým frontonem. Na straně do ulice otevřené dvouramenné schodiště. Zahájeny restaurační práce na sýpce. Roku 1958 prohlášena budova bývalé sýpky kulturní památkou.