Turistické cíle v okolí obce Mladějov

Kopicův statek dříve Jirošova rychta nese jméno po svém majiteli Vejtěchu Kopicovi, vlastenci a sochaři-samoukovi, který zde žil v první pol. 20. stol. V okolí roubené chalupy vytesány do skal reliéfy a postavy z českých dějin, doplněné verši.

Gotický hrad založený Benešem z Vartemberka před r. 1349, po r. 1370 radikálně přestavěn. R.1524 v držení Biberštejnů, renesanční přestavba. V 16. století za Lobkoviců nové hosp. budovy. Konec rezidenční funkce r. 1590 za Oldřicha Felixe z Lobkovic.

Zřícenina hradu. R. 1374 majetkem Zdeňka z Valdštejna, poté r. 1407 Petra ze Sloupna. Jako poslední zde sídlil Zdeněk ze Sloupna, r. 1454. Koncem 15. stol. panství připojeno k Semilům, poté k Návarovu, a v r. 1511 k Hrubé skále. R. 1514 hrad pustý.

Gotický kostel z II. třetiny 14. století s barokně přestavěnou lodí zaujímá hřbet vyvýšeniny v centru vsi. Součást areálu se hřbitovem a zvonicí (viz heslo), rozšířeného zřejmě v 19. století o západní parkovou část s krucifixem a pomníkem padlých. Vnitřní zařízení pochází ze 17.–19. století.

Původní gotický kostel přestavěn v 17. století. V letech 1840–41 přistavěna zděná věž. Kostel je obklopen hřbitovem s ohradní zdí, do níž je vsazeno sousoší Kalvárie.

Na hřbitově raně gotický kostel Nalezení sv. Kříže z pol. 14. stol. s barokně upravenou lodí. Jednolodní stavba s mohutnou hranolovou věží před západním průčelím, v ní zachována střílnová okénka. V interiéru dva gotické hrotité portály, sanktuarium, sedile. Zařízení kostela nyní pseudoslohové.

Cenný gotický kostel ze 14. stol. si přes renesanční, barokní a novogotické úpravy podstatně uchoval původní vzhled. Přestože je od r. 1958 kulturní památkou, v 80. letech 20. stol. téměř podlehl zkáze. Záchranné práce začaly po r. 1989 a postupně pokračují dosud.

Kostel na místě původního gotického kostela postaven v letech 1761–1763 hraběnkou Annou Šlikovou. Nekolikrát stavebně upravován. Kolem kostela hřbitov obehnaný rokokovou zdí z r. 1761. Dřevěná zvonice pochází z poslední čtvrtiny 17. století.

Mohutný kostel z let 1914–5 dominuje s dřevěnou zvonicí, zachovalou z původního církevního areálu, obci pod vrcholem Vyskře. Stavbu s novorománskými názvuky, která do sebe pojala i prvky starého kostela, projektoval turnovský architekt Karel Salač.

Původní dřevěný kostel ze 14. stol. poč. 18. stol. přestavěn ve stylu raného baroka. Kostel je obdélná stavba se štítovým průčelím. Presbytář čtvercový, na východě se sakristií. Interiér je trojdílný, loď vystavěna do centrálního osmistěnu.

Kostel gotického původu v Bystřici přestavěn renesančně v 16. stol., v 19. stol. upraven novogoticky a přistavěna věž. Vnitřní zařízení novogotické z konce 19. stol., varhany z r. 1888. Nyní restaurován a využíván církví i obcí. Dochován renes. zvon a křtitelnice.

Kostel gotického původu z konce 13. 14. stol., přestavován renesančně i barokně, upravován dále v letech 1805-1807 a 1887. Prostá stavba bez věže se zařízením převážně ve stylu lidového baroka z doby kolem r. 1700. Oltářní obraz kopií obrazu z kostela ve Slatinách.