Turistické cíle v okolí obce Sobotka

Chátrající budova renes. tvrze postavené asi Janem ml. z Valdštejna mezi lety 1571–1574. Počátkem třicetileté války připojeno k Valdštejnovu velišskému panství, později přechází na rod Schliků. Po postavení zámku (1715–1717) tvrz sloužila pro ubytování úředníků velkostatku a státního statku.

Zámek na kopci nad obcí, postaven jako novostavba Františkem Josefem Šlikem r. 1715 - 1717. R. 1730 rozšířen o veřejnou zámeckou kapli sv. Antonína Paduánského a sv. Kříže. V r. 1827 - 1830 a 1911 provedeny stavební úpravy. Obklopen anglickým parkem.

Poutní kaple na vyvřelém vrcholu nad obcí Vyskeř. Dnešní podoba pochází z roku 1830, ze vsi sem vede křížová cesta. Kopec poskytuje několik dalekých výhledů průseky v lese. Kaple je drobná orientovaná osmiboká empírová stavba se sanktusovou věžičkou.

Novorománská kaple sv. Cyrila a Metoděje v Podolí byla postavena r. 1912 a 14. července téhož roku vysvěcena. Je čtvercového půdorysu, polygonálně uzavřená se stupňovitým štítem a zvoničkou na střeše. V ní je zvon o hmotnosti 66 kg, vysvěcený r. 1921. Kaple byla nově vysvěcena r. 2000.

Pozdně barokní kaple sv. Jana Nep. z r. 1767 je dílem arch. Anselma Luraga. Po celkové rekonstrukci v letech 2001-2004 nově vysvěcená kaple přešla do majetku obce. Opraveny byly i varhany z r. 1889. Nyní využívána ke kulturním a společenským účelům, církevně jen o květnových poutích.

Barokní kaplička z roku 1700 sv. Maří Magdaleny na čedičové vulkanické třetihorní kupě se vzácnými teplomilnými rostlinami. Výrazný krajinný prvek Jičínska.

Obecní kaple sv. Václava v Příšovicích je hodnotná novogotická stavba z let 1883–1884, zbudovaná Josefem Karnoldem, knížecím stavitelem Rohanů, a připomínající spíše kostel. Vnitřní vybavení je převážně dílem řezbáře Petra Buška z Husy, proslulého pracemi pro zámek Sychrov.

Pískovcová kašna, dnes replika s mariánským sloupem s původní sochou Panny Marie od J. Maxe z první poloviny 19. stol.

Pozůstatky po hradu ze 14. st. Sloužil zřejmě jako předsunuté opevnění blízkého Valdštejna. Zničen r. 1440, kdy byl spolu s Valdštejnem dobyt zemskou hotovostí. Stavba byla dřevěná, dochováno podvalí a místnosti zasekané do skály.

Skalní hrad, dle archeologického výzkumu na místě pravěkého hradiště. Ve středověku (cca 13. stol.) zde zřízen strážní hrad, upravovaný v 30. letech 15. stol., brzy poté opuštěn. Využit za husitských válek. Zřícenina poškozena odlámáním skal.

Pozůstatky opevnění naznačují, že na vrchu Babylon stával (nebo byl přinejmenším budován – nedokončený příkop) na poč. 15. stol. hrádek nebo tvrz. K místu se může vztahovat zmínka z r. 1367 o Mařanovi z Klášteřce, či o loupež. hrádku Kláštenec (A. Sedláček). Není ovšem jisté, zda šlo o toto místo.

Zachovalý kostel vystavěn v letech 1651 – 1655 na náklady Maxmiliána z Valdštejna. Kompletně obnoven v letech 1822 – 24 po velikém požáru v roce 1803. Kostel je zevně v duchu empíru, v který byl přestavěn v letech 1822 – 1824.