Turistické cíle v okolí obce Sobotka

Zřícenina skalního hradu ze 13. – 14. stol., název Hynšta není původní. Písemné zprávy o lokalitě mlčí, arch. nálezy určují dobu působení hradu do 13. stol. Hynšta vznikla patrně spolu s dalšími skalními hrady (Klamorna atp.) za neznámých okolností.

Chátrající budova renes. tvrze postavené asi Janem ml. z Valdštejna mezi lety 1571–1574. Počátkem třicetileté války připojeno k Valdštejnovu velišskému panství, později přechází na rod Schliků. Po postavení zámku (1715–1717) tvrz sloužila pro ubytování úředníků velkostatku a státního statku.

Zámek na kopci nad obcí, postaven jako novostavba Františkem Josefem Šlikem r. 1715 - 1717. R. 1730 rozšířen o veřejnou zámeckou kapli sv. Antonína Paduánského a sv. Kříže. V r. 1827 - 1830 a 1911 provedeny stavební úpravy. Obklopen anglickým parkem.

Poutní kaple na vyvřelém vrcholu nad obcí Vyskeř. Dnešní podoba pochází z roku 1830, ze vsi sem vede křížová cesta. Kopec poskytuje několik dalekých výhledů průseky v lese. Kaple je drobná orientovaná osmiboká empírová stavba se sanktusovou věžičkou.

Novorománská kaple sv. Cyrila a Metoděje v Podolí byla postavena r. 1912 a 14. července téhož roku vysvěcena. Je čtvercového půdorysu, polygonálně uzavřená se stupňovitým štítem a zvoničkou na střeše. V ní je zvon o hmotnosti 66 kg, vysvěcený r. 1921. Kaple byla nově vysvěcena r. 2000.

Pozdně barokní kaple sv. Jana Nep. z r. 1767 je dílem arch. Anselma Luraga. Po celkové rekonstrukci v letech 2001-2004 nově vysvěcená kaple přešla do majetku obce. Opraveny byly i varhany z r. 1889. Nyní využívána ke kulturním a společenským účelům, církevně jen o květnových poutích.

Barokní kaplička z roku 1700 sv. Maří Magdaleny na čedičové vulkanické třetihorní kupě se vzácnými teplomilnými rostlinami. Výrazný krajinný prvek Jičínska.

Obecní kaple sv. Václava v Příšovicích je hodnotná novogotická stavba z let 1883–1884, zbudovaná Josefem Karnoldem, knížecím stavitelem Rohanů, a připomínající spíše kostel. Vnitřní vybavení je převážně dílem řezbáře Petra Buška z Husy, proslulého pracemi pro zámek Sychrov.

Klasicistní kašna z roku 1847 v severní polovině náměstí Míru, jedna z jeho dominant. Bazének na půdorysu čtverce, obložený pískovcovými kvádry, spojenými železnými kramlemi. Uprostřed je umístěn kvádr s pásovou rustikou; na každé jeho straně je chrlič v podobě lví hlavy. Na vrcholu kruhová mísa.

Pískovcová kašna, dnes replika s mariánským sloupem s původní sochou Panny Marie od J. Maxe z první poloviny 19. stol.

Pozdně empírová kašna ve východní části Valdštejnova náměstí. Dílo českého sochaře Jana Suchardy z roku 1835. Ohrazení kašny je z pískovcových desek s medailony na přibližně čtvercovém půdoryse se zkosenými rohy. V jejím středu je vztyčen osmiboký podstavec s rybími hlavami a na něm socha Amfitrité.

Pozůstatky po hradu ze 14. st. Sloužil zřejmě jako předsunuté opevnění blízkého Valdštejna. Zničen r. 1440, kdy byl spolu s Valdštejnem dobyt zemskou hotovostí. Stavba byla dřevěná, dochováno podvalí a místnosti zasekané do skály.