Turistické cíle v okolí obce Nadslav

Barokní stavba děkanství vybudována spolu s kostelem r. 1705 Filipem Spannbruckerem. Restaurována v letech 1803–1804. V přízemí patrové budovy jsou místnosti klenuté valeně. V patře na západní straně se nachází sál s malovaným stropem z r. 1869. Budova děkanství slouží stále svému původnímu účelu.

Gotická tvrz přestavěná renesančně a pak na pozdně barokní zámek Jana Kristiána Clam-Gallase. Donedávna zvláštní škola, poté soukromým vlastníkem rekonstruován a zpřístupněn. Anglický park se vzácnými dřevinami a sochařskými díly. Pamětní desky s erby z 16. a 19.stol.

První zmínky o tvrzi v Domousnici pocházejí z roku 1290. Písemné zmínky jsou z roku 1400. Dnešní podoba zámku je výsledkem stavebních úprav z let 1917 až 1926.

První zmínka o vsi je z roku 1294, kdy se uvádí Aldík z Drahoraze. V roce 1318 Sulek z Drahoraze. V roce 1361 vlastní ves Zdeněk ze Střevače. V letech 1434 až 1437 se uvádí Zdeněk z Kopidlna a Drahoraze. V druhé pol. 15. stol. připojena ke Kopidlnu. Pravděpodobně nedlouho poté panské sídlo zaniká.

Tvrz postavená koncem 14. stol. R. 1388 se uvádí Jan z Dřevěnice. V l. 1429–54 v majetku Havla z Dřevěnice, v l. 1511–41 Jindřicha Berky z Dubé, od r. 1560 Petra ze Šelmberka. Za Berků či Šelmberků renesančně upravena. R. 1596 tvrz koupil Jan Rudolf Trčka z Lípy a dál sloužila jen hospodář. účelům.

Statek v západní části Nepřívěci představuje vzácně dochovanou ukázku selského hospodářství v 18.–20. století. Obytné stavení je patrový roubený dům s polovalbovou střechou, jejíž lomenice je vybavena záklopným prknem, hospodářské budovy jsou polozděné.

Skupina barokních sakrálních soch z města Kopidlna a blízkého okolí je umístěna na bývalém hřbitově kolem kostela sv. Jakuba Staršího. Starý zrušený hřbitov připomíná jen deska z dětského hrobu zabudovaná v ohradní zdi. Od r. 1964 chráněno jako kulturní památka.

Skromné zbytky skalního hradu, bez písemných záznamů, a tedy bez jistého majitele. Opevnění snad z 15. stol., hrad možná nebyl ani dokončen. V místě je podivná absence záseků po trámoví. Samotná lokalita je přístupná, ale terén obtížný.

Dosud neznámé a neprozkoumané hradiště bylo lokalizováno u Rožďalovic mezi řekou Mrlinou a Bučickým rybníkem pomocí digitálního modelu reliéfu 5. generace v r. 2016.

Pivovar v podhradí Kosti postavil Kryštof z Lobkovic roku 1576. Jeho budovy uzavřely nádvoří, kterým prochází cesta ze Sobotky do Turnova. Přestavba na parostrojní koncem 19. století. V provozu byl do roku 1929, od té doby zázemí hradu. Východní část s komínem zanikla po zastavení provozu.

Původně hrad ze 14. stol. V renesanci rozšiřován a přestavován na zámek. Po třicetileté válce měl být na císařský příkaz zbořen. Nakonec byl zasypán jen příkop. Později přestaven v novogotickém stylu.

Lovecký zámek byl postaven v l. 1666-69 Humprechtem J. Černínem z Chudenic (arch. Carlo Lurago). R. 1678 vyhořel, při opravě (1678-81) navýšen o patro a přízemí bylo zesíleno obezděním. V l. 1829 a 1937-38 opravován. R. 1926 připadl za 1. pozemkové reformy městu Sobotce, od r. 1958 je zde muzeum.