Turistické cíle v okolí obce Skuteč

Kaplička Panny Marie Růžencové z poč. 20. stol. Zvonek zrekvírován za první svět. války. Od r. 1920 zvonek nový. Od r. 2002 po znovuvysvěcení opět duchovní centrum obce. Na kropence vyryt a vyzlacen Mariánský monogram. Obraz Panny Marie Růžencové.

Rokokový lovecký zámek byl postaven v r. 1776 Filipem Kinským. Další majitel, Karel Alexandr Thurn-Taxis, který zámek koupil v r. 1823, jej přestavěl na myslivnu, která tomuto účelu sloužila až do 40. let min. stol. Dnes je zámek využíván k rekreaci

Miniatura hrádku postavená v duchu romantismu v letech 1898 – 1901 paní Vilemínou Auerspergovou. Zděný hrádek stojící na křemencové skalce byl určený pro zámecké děti. Hrádek stojí v památkové zóně.

Zaníklá, nevelká tvrz založená ve 14. stol vladyky z Lukavice. První výslovné zminky jsou až roku 1494. Vypálena roku 1509 a od roku 1529 se uvádí jako pustá.

Ekumenický kostel v obci Budislav, stavba zahájena v roce 1995 v bývalém pískovcovém lomu, vysvěcen v roce 2003. O rok později byl vysvěcen zvon. Půdorys kostela připomíná lidské srdce, stěny zdobí křížová chodba, oltář je z pískovce.

Kostel Nanebevzetí P. Marie ve Skutči, pův. farní, od r. 1655 děkanský, pův. gotický z pol. 14. stol. Opravován v 15. stol. a pak po několika požárech. Věž z doby kolem r. 1600 obnovena po požáru r. 1852. Zařízení převážně z 18. stol. Památkově chráněno od r. 1958.

Kaple byla postavena v r. 1879 v historizujícím novogotickém slohu stavitelem Studničkou z Chrudimi. V r. 1918 byl pro válečné účely zabaven zvonek. Nový byl pořízen v r. 1922 a další v r. 1930. Později byla kaple povýšena na filiální kostel.

Farní kostel prvně zmiňovaný v roce 1350 byl zřejmě postaven v 1. pol. 14. stol. V roce 1724 jej nechal Štěpán Vilém hrabě Kinský barokně přestavět. V letech 1920-1921 byla podle návrhu pardubického architekta B. Dvořáka nákladem Oldřicha Kinského postavena samostatně stojící polozděná zvonice.

Kostel připomínán r.1359. Gotickou podobu dokončila dvorská huť konc.14.st. Úpravy v 16.a 17.st. Dnešní podoba z novogotické přestavby v l.1850-80, kdy průčelí rozšířeno o dvě čtverhranné věže. V dalším desetiletí dokončována výzdoba interiérů.

Původní mariánský kostel postavený pravděpodobně v druhé pol.13. stol. První zmínka je z r. 1349. V r. 1618 byl Dobříkovským z Malejova rozšířen. V r. 1719 vyhořel i se zvonicí a byl přestavěn do dnešní podoby. V kostelu jsou fragmenty gotických kreseb z první pol. 14. stol.

Původně dřevěný kostel byl v roce 1520 opatřen velkým zvonem. Při stavbě nového kostela (1730 - 1745) byla zachována původní (už obezděná) věž.

Farní kostel Narození sv. Jana Křtitele ve Svratce je v jádru raně gotická, neorientovaná stavba v barokní podobě z r. 1789. Spolu se hřbitovem obehnaným ohradní zdí, některými náhrobky a polozděnou zvonicí s bedněným patrem z doby kolem r. 1600 je chráněn od r. 1958 jako kulturní památka.